BRUSEL/PRAHA Spojené státy a NATO se nebály ostré kritiky Ruska, Evropská unie byla zdrženlivější. Taková byla reakce na loňskou pětidenní válku na Kavkaze.
Příměří tehdy dojednal francouzský prezident Nicolas Sarkozy, jehož země EU předsedala. Šestibodová mírová dohoda měla jasný obsah, ne všechny její části se však podařilo naplnit. Podle dokumentu se totiž Rusové měli z Gruzie stáhnout na pozice před vypuknutím konfliktu. Po opakovaném tlaku tak Moskva učinila – svou armádu ale odvolala jen z území Gruzie, nikoli z odštěpeneckých provincií Jižní Osetie a Abcházie, které jsou však podle mezinárodního práva stále součástí státu. Unie tedy dosáhla svého, ale jen z poloviny.
S tím souvisí i působení unijní pozorovatelské mise v Gruzii. Rusko přítomnost asi 240 pozorovatelů chválí, prý „přispěli ke stabilitě v oblasti“, do provincií jim ale vstup neumožnilo. I přesto, že o to Brusel několikrát usiloval.
Další poněkud nepodařenou akcí jsou mezinárodní jednání právě o Jižní Osetii a Abcházii pod záštitou OSN a dalších mezinárodních organizací. Zástupci separatistických oblastí, Moskvy a Tbilisi se několikrát v Ženevě ani nesešli, pak se sobě vzájemně vyhýbali a nakonec téměř po roce od války se byli schopni shodnout jen na dílčích, téměř nepodstatných krocích.
Po loňské válce došlo k ochlazení vztahů mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. Podle NATO Moskva porušila hned několik rezolucí Rady bezpečnosti, když uznala nezávislost Jižní Osetie a Abcházie. K určitému uklidnění došlo letos v dubnu, kdy aliance formální kontakty s Ruskem obnovila. Rozpory ohledně Gruzie ale přetrvávají. Rusko je totiž navíc znepokojeno snahou kavkazské republiky stát se členem aliance.
NATO se na tomto budoucím směřování Gruzie shodlo loni v dubnu. Nenaznačilo však, kdy by se tak mohlo stát. A ani Tbilisi nezařadilo do Akčního plánu členství, který je předstupněm vstupu. A jak se včera vyjádřil poradce polského prezidenta Lecha Kaczynského, právě tento fakt přispěl k vypuknutí války. „Kdyby tenkrát aliance Gruzii i Ukrajinu do tohoto plánu zapojila, byl by to velký rozdíl, ať již jde o samotný konflikt či nynější situaci,“ citovala Wladyslawa Stasiaka agentura Bloomberg.
