PRAHA „Po přijetí eura se zvýší inflace, to však bude ospravedlněno doháněním ekonomické úrovně zemí eurozóny,“ píše se v první komplexní studii o dopadech přijetí eura, kterou včera zveřejnila Mendelova univerzita v Brně.
Na přijetí eura sice nejvíce vydělá exportní sektor zpracovatelského průmyslu, ale přes předpokládanou vyšší inflaci by na přijetí evropské měny neměly prodělat ani obyčejní lidé. Jejich reálné příjmy a růst domácí ekonomiky by totiž podle studie neměly klesnout.
„Drtivá většina - 80 procent - veškerých úspor vzejde z odstranění kurzového rizika,“ řekl Martin Záklasník, spoluautor studie a vedoucí obchodního vývoje v německé firmě Satellic Traffic Management. Přepočítáno na ceny roku 2007 dosahuje celkový výnos zavedení eura 1,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP), tedy 54 miliard korun. Úspory z odstranění kurzového rizika by pak činily 45 miliard korun.
Celkové náklady na zavedení evropské měny se v cenách roku 2007 odhadují na 28 miliard korun, což představuje 0,9 procenta HDP.
Největším dílem, přibližně 60 procenty, by se na těchto nákladech podílely investice do úpravy systémů informačních technologií. „Výhodou je, že náklady jsou vesměs buď jednorázové, nebo krátkodobé, ale výnosy jsou trvalejšího rázu,“ řekl Záklasník.
Vyšší náklady na zavedení eura budou mít podniky v energetice, telekomunikacích a financích. Naopak nižší náklady budou mít firmy pracující ve službách a zemědělství. Větší podniky pocítí náklady spojené s přijetím eura méně než střední a menší. „Čím větší obrat podniku, tím jsou náklady na zavedení eura menší k jeho obratu,“ řekl Záklasník. Pro malé podniky se tyto náklady vyšplhají na 0,27 procenta obratu, ale u podniků s tisícem a více zaměstnanců je to 0,07 procenta.
„Naše cenová hladina a HDP na hlavu jsou relativně nízké oproti průměru eurozóny,“ řekl Petr Rozmahel, spoluautor studie a pracovník výzkumného centra ekonomické fakulty Mendelovy univerzity. Ke sbližování cen se zeměmi eurozóny může docházet buď pomocí vyšší inflace, nebo přes kurzový kanál, tedy posilující korunu. „Přijetí eura znamená ztrátu kurzového kanálu a posílení inflačního kanálu až o několik procentních bodů,“ řekl Rozmahel.
Studie však nedoporučuje žádné datum přijetí eura, které Česko nemá od loňského léta, a omezuje se pouze na obecná doporučení. „Euro nelze přijmout dříve než dojde k nápravě veřejných financí a důchodového systému,“ řekl vedoucí projektu Lubor Lacina.
K doporučení konkrétního data z pozice své funkce se neodhodlal ani národní koordinátor pro zavedení eura Oldřich Dědek. „Můj osobní názor je, že termín 2012 je reálný, pokud by zde byla širší politická shoda,“ řekl Dědek. Podle něj je však legitimní, že vláda chce nejdříve prokázat, že reformy jsou v běhu, a teprve potom je ochotna se bavit o termínu zavedení eura.
***
Náklady jsou buď jednorázové, nebo krátkodobé, ale výnosy jsou trvalejšího rázu
