Podle původních plánů měla vláda oznámit 1. listopadu termín, kdy by Česká republika vstoupila do eurozóny. Kvůli ekonomickým problémům způsobeným celosvětovou krizí a pádem vlády ovšem tento krok odložila.
Česko loni nesplnilo dvě z maastrichtských kritérií, tedy požadavků EU nezbytných pro přijetí eura -kritérium inflace a kurzové kritérium. Letos pak Česko zcela určitě nedodrží tříprocentní limit deficitu veřejných financí. Samotné ministerstvo financí letos deficit odhaduje na 6,6 procenta HDP.
„Viděno ekonomicky považuji za reálné datum připojení k eurozóně leden 2015,“ uvedl hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka. Česká ekonomika by se totiž podle něj do té doby měla přiblížit vyspělému jádru EU a zároveň by se měla navrátit ke standardnímu režimu fungování. Největším problémem přitom je podle něj nerovnováha v oblasti veřejných financí.
Pokud se stane euro hospodářským tématem číslo jedna a nová vláda je bude mít za prioritu, pak i podle analytika Komerční banky Jana Vejmělka je reálné přijmout euro v roce 2015.
Každopádně Česká republika může podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka na euro na pár let zapomenout. „Prakticky je přijetí eura v nejbližších letech vyloučené. Důvodem jsou vysoké rozpočtové schodky. Přesněji řečeno, bez reformy veřejných financí nebudeme mít euro nikdy, ačkoli finanční krize ukázala, že pro malou otevřenou ekonomiku by mělo euro nemalé výhody,“ uvedl. Odpovědnost za přijetí eura přitom leží podle něj v rukou vlády, která vzejde z příštích parlamentních voleb.
Příprava na euro ale podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška obíhá v bludném kruhu. „Země neplní fiskální kritérium pro vstup do eurozóny a politici, kteří dříve chtěli euro co nejdříve, nyní netlačí na vstup kvůli neochotě se špatným stavem veřejných financí něco udělat.“
Ekonomická krize přitom podle Sobíška vytvořila dva nové důvody pro vstup do eurozóny. Česká ekonomika se zřejmě podle něj nyní vyvíjí souběžněji se západoevropskými ekonomikami, čímž padl jeden z dřívějších argumentů proti vstupu. „Za druhé, ukazuje se, že domnělá výhoda vlastní měny, která může oslabit, je přinejmenším vyvážena vysokou roztěkaností směnných kurzů, která ekonomice škodí.“
Rozhodnutí přijmout euro bude podle hlavního ekonoma Raiffeisenbank Pavla Mertlíka čistě politickým rozhodnutím. „Při rozumné rozpočtové politice by neměl být pro ČR problém po roce 2011 opět plnit všechna konvergenční kritéria,“ uvedl.
Zároveň všichni ekonomové upozorňují, že euro musí Česko přijmout, protože se k tomu zavázalo při vstupu do EU.
***
Bez reformy nebudeme mít euro nikdy, ačkoli finanční krize ukázala, že by pro nás mělo nemalé výhody
