Do záchrany eurozóny naskakují Číňané. Začínají ve velkém nakupovat dluhopisy bankrotem ohrožených zemí. Eurokomisaři a politici se tváří spokojeně. Není divu. Eurokrize se tím na nějaký čas opticky uklidní. Odkládá se potřeba navyšovat záchranný val. Angela Merkelová nebude muset předkládat Němcům nové účty, kolik zase mají zaplatit za Španěly a Portugalce. Peking se stane garantem soudržnosti a zajistí evropským politikům klid na práci, aby mohli upravit Lisabonskou smlouvu a pod maskou drobné technické změny do ní vložit permanentní záchranný mechanismus, který, jak na rovinu říká francouzská ministryně financí, zakládá dluhovou a přerozdělovací unii.
Čínské lano přichází v pravý čas. Ratingové agentury se totiž chystají snížit hodnocení španělských bank, portugalského státu, a dokonce zvažují, že seberou nejvyšší známku Francii. Krize dává silným unikátní šanci koupit si levně slabé a získat nad nimi moc. Číňané neváhají. Stejně jako neváhal ruský premiér Vladimir Putin, když jako první nabídl záchrannou půjčku krachujícímu Islandu. Číňané jsou dobrým obchodním partnerem pro silné a dost riskantním pro slabé. Letité propojení s Amerikou bylo přinejmenším donedávna tím prvním případem. Američané si mohli dovolit dluhy jako nikdo jiný, protože jim Číňané ochotně půjčili, aby mohli kupovat jejich zboží. Byl to relativně rovnocenný vztah, kde Pekingu nehrozilo, že o své peníze přijde. Státní bankrot Ameriky je přes obrovské obamovské dluhy stále úplnou sci-fi.
Slabé země eurozóny jsou jiný příběh. Číňané tady můžou zcela reálně přijít k velkým ztrátám. Půjčka je investicí do vlivu v Evropě. Bude zajímavé sledovat, jak se projeví a jak dlouho Evropská unie udrží třeba embargo na vývoz zbraní.
