Pouze tři země z celé Evropské unie posílají potřebné léky vězněným kubánským disidentům a jejich rodinám. Nizozemsko, Polsko a Česká republika. „Považuji to za pokrytectví a ubohost,“ říká někdejší ministr zahraničí a nynější předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda - který se o situaci na Kubě nedávno přesvědčil na vlastní oči při své návštěvě.
Svoboda cestu podnikl na vlastní pěst - spolupracoval při tom s organizací Člověk v tísni. Celá akce se připravovala od loňského prosince. V tichosti. Musel si zařídit obyčejný pas a požádat o turistické vízum přes cestovní kancelář. Diplomatický pas by vzbudil zbytečnou pozornost úřadů. Zpočátku o jeho misi nevěděla ani česká ambasáda.
Vybaven seznamem adres představitelů kubánského disentu odletěl šéf lidovců přes Paříž do Havany. V doprovodu tlumočnice tam navštívil několik rodin, přivezl jim léky a promluvil na shromáždění představitelů kubánské opozice na půdě českého velvyslanectví.
Strach z předsednictví „Myslím ale, že kubánská policie o všem věděla,“ soudí Svoboda. Ale nezasáhla. Na rozdíl od cesty Ivana Pilipa a Jana Bubeníka v roce 2001, při níž byli oba Češi zatčeni. A také od mise Karla Schwarzenberga, který byl v roce 2005 vyhoštěn ze země. Podle šéfa lidovců úřady neintervenovaly proti jeho aktivitě v Havaně zřejmě proto, že proběhla na konci českého předsednictví EU. A Kubánci nechtěli riskovat evropské protesty.
„Kde je naše hrdost, že se bojíme nějakého Raúla Castra, aby se na nás nezlobil, že vezeme tašku s léky a injekcemi pro ty, kteří je potřebují?“ - rozhořčuje se Svoboda. „Když byl u nás totalitní režim, také jsme byli rádi, když přišel pozitivní signál,“ vzpomíná.
Šéf lidovců popisuje, jak se politika EU vůči Kubě změnila od dob, kdy byl ministrem zahraničí (2002-2006). Tehdy se vedla na půdě unie vášnivá debata o zrušení tzv. červnových opatření. „Byla to jistá forma embarga. Podstata byla v tom, že povinností každého politika z EU, který jel na Kubu, bylo vést dialog o otázce lidských práv. Státy se zavázaly komunikovat s demokratickou opozicí, s lidmi, kteří jsou na Kubě pronásledováni, protože chtějí žít ve svobodné, prosperující a otevřené zemi,“ vysvětluje podstatu červnových opatření Cyril Svoboda.
„Fakticky se některé státy chovaly i tehdy jinak,“ připouští šéf lidovců. „Nezvaly disidenty na recepce u příležitosti státních svátků nebo pro ně pořádaly extra dýchánky jindy,“ říká.
Česko tehdy návrh na zrušení červnových opatření zablokovalo. „Říkali jsme: měkká politika vůči režimu Fidela Castra nikam nevede,“ vzpomíná Cyril Svoboda.
Závazek EU podporovat opozici na Kubě nicméně dlouho nevydržel. Vláda Mirka Topolánka ustoupila a červnová opatření byla zrušena. Proč? „Na to se zeptejte Karla Schwarzenberga. Nikdy jsem to nepochopil. Člověk, kterého z Kuby vyhodili,“ říká šéf lidovců. A dodává, že od jeho ministerského působení se na Kubě nic podstatného nezměnilo. „Počet zavřených odpůrců režimu neklesá.“ Proč se ale Evropská unie bojí tlačit na Kubu? A proč ustupuje i Česko, kterému podle Svobody kubánské téma slušelo a jež bylo při jeho prosazování úspěšné? „Bojí se Cháveze,“ odpovídá šéf lidovců. „Problém není na Kubě. Kuba je na kolenou. Tam se není čeho bát,“ říká. „Venezuelský prezident Hugo Chávez ale diriguje podstatnou část Latinské Ameriky, která je těžce levicová, a říká: zlobíte Kubu, zakázky nebudou, nezlobíte Kubu, zakázky budou,“ vysvětluje Svoboda. A dodává: „Kubánští diktátoři kouří doutníky, popíjejí rum a říkají si: ta Evropa, to jsou poserové, stačí jenom zatlačit.“ Proč se bojíme?
„Ještě bych pochopil, kdyby kontrakty s Venezuelou měly nějaký fatální dopad na Českou republiku. Kdyby byly ohroženy třeba dodávky plynu. Ale tak to není. Evropě, ani České republice nic nehrozí,“ říká šéf lidovců.
Cyril Svoboda kubánským opozičním představitelům slíbil, že jim v Evropě a v České republice pomůže. A požádal disidenty, aby také oni něco udělali. „Musíte mít jednoho vůdce,“ apeloval šéf lidovců. A navrhl, že by takovým člověkem mohl být nejznámější představitel kubánské opozice Oswaldo Payá Sardinas - kterému se někdy říká „kubánský Havel“. „Potřebujete vygenerovat prezidenta Kuby. Musí to být někdo, kdo nemá s komunisty nic společného,“ argumentoval na českém velvyslanectví v Havaně.
Podle Svobody nicméně EU svůj nepříliš vstřícný postoj vůči kubánským disidentům jen tak nezmění. „Nejsem naivní. Červnová opatření se znovu nezavedou.“
