BRUSEL/PRAHA Klíčové evropské ekonomiky se vracejí k hospodářskému růstu. Ekonomiky Německa a Francie vzrostly v letošním druhém čtvrtletí shodně o 0,3 procenta ve srovnání s prvními třemi měsíci tohoto roku.
Za dobrými čísly stojí oživení exportu, vyšší výdaje domácností a dopady vládních protikrizových balíčků.
Údaje Eurostatu vyvolaly v Německu i Francii nadšení a naději, že se největší evropské ekonomiky dokážou dostat z nejhorší recese od konce druhé světové války.
„Data jsou velmi překvapivá. Po čtyřech čtvrtletích poklesu se Francie konečně dostává z červených čísel,“ řekla francouzská ministryně financí Christine Lagardeová. Podle ní Francii pomohla domácí spotřeba a vyšší export.
V Německu se pak očekává, že optimistické údaje hodně pomohou kancléřce Angele Merkelové ve volbách, které největší evropskou ekonomiku čekají na konci září.
Růst obou největších evropských ekonomik byl překvapením pro ekonomy i analytiky. Ti očekávali, že budou obě země pokračovat v poklesu a HDP celé eurozóny klesne o půl procenta. „Překvapilo nás to. Předpovídali jsme negativnější výsledek, takže je to pozitivní překvapení,“ uvedl Sunil Kapadie z banky UBS.
Začíná fáze stabilizace „Vypadá to, že recese skončila. Nyní vstupujeme do fáze stabilizace a velmi pomalého růstu,“ prohlásil pro agenturu AFP Christian Dreger z institutu DIW. To by znamenalo „recesi japonského typu“ -tedy dlouhodobou stagnaci.
Hlavní ekonom Evropské centrální banky Jürgen Stark včera prohlásil, že eurozóna může začít znovu růst dříve, než se očekávalo, ale varoval zároveň před přehnaným optimismem. „Projevují se hlavně účinky vládních podpor,“ řekl Stark, podle nějž růst zatím nemá pevné základy.
S tím souhlasí i analytik ČSOB Petr Dufek. „Za čísly z Německa a Francie stojí vládní podpory, ať už nižší daně nebo šrotovné. Není tu žádná známka oživení,“ řekl Dufek. Podle něj konec recese přijde v třetím čtvrtletí. „Čeká nás slabý růst, který ale v prvním kvartále příštího roku může klesnout na nulu či do záporu, až skončí státní podpory a poklesne prodej automobilů v Německu,“ uvedl Dufek. Upozorňuje také na možný růst nezaměstnanosti. „V Německu se dosud tolik nepropouštělo, firmy dostávaly na udržení zaměstnanosti podpory, které ale skončí. Může tak dojít k nárůstu nezaměstnanosti a tím i menší ochotě utrácet,“ dodal Dufek.
V růstu se k Německu a Francii přidaly ze zemí platících eurem pouze Řecko a Portugalsko. Celá eurozóna poklesla mezičtvrtletně o 0,1 procenta. Pokles trvá už pět čtvrtletí za sebou, jde ale o výrazně lepší výsledek, než pokles o 2,5 procenta v prvních třech letošních měsících. Dobrý výhled však nemají dvě další velké evropské ekonomiky, italská a španělská. Hrubý domácí produkt Itálie poklesl o půl procenta a u Španělska, které vydá oficiální čísla dnes, se očekává pokles o procento.
Podle týdeníku Economist budou nyní rozdíly mezi Německem a Francií na jedné straně a jihoevropskými ekonomikami na straně druhé znepokojovat úředníky v Bruselu i v sídle Evropské centrální banky ve Frankfurtu, protože zpomalí oživení celé eurozóny.
Propadla se i britská ekonomika, a to o 0,8 procenta. Nezaměstnanost na ostrovech pak dosáhla maximálních hodnot za posledních čtrnáct let. I tak ale ministr financí a bývalý komisař pro obchod Peter Mandelson optimisticky poznamenal, že „55 procent našeho obchodu je se zbytkem Evropy. Oživení na kontinentu je dobrou zprávou i pro naše výrobce a exportéry, kterým přijde více objednávek.“ Ze středoevropských a východoevropských zemí má podle analytiků pouze Polsko uniknout letos pádu své ekonomiky. Maďarská ekonomika se zmenšila v druhém čtvrtletí meziročně o rekordních 7,6 procenta, Rumunsko dokonce o 8,8 procenta.
Nejvíce pak krize dopadla na baltské země. Lotyšsko se například nedostalo ještě z fáze „volného pádu“ své ekonomiky, která podle Eurostatu poklesla o 12,3 procenta oproti minulému čtvrtletí. Země byla jedinou, která dopadla v tomto čtvrtletí hůře než v předchozím.
***
Optimisté hlásí konec recese v Evropě
Evropské země výrazně zpomalily ve druhém letošním čtvrtletí pokles svých ekonomik. Největší ekonomiky - francouzská a německá - pak oproti prvnímu čtvrtletí dokonce o 0,3 % vzrostly. V meziročním srovnání ale zaznamenala pokles každá evropská země. Někteří ekonomové už mluví o „konci recese“ a vstupu do fáze stabilizace či velmi pomalého růstu. Změna HDP v druhém čtvrtletí oproti prvnímu čtvrtletí Eurozóna: -0,1 % Evropská unie: -0,3 % Údaje za ČR zatím nebyly zveřejněny. * Předběžný odhad španělské centrální banky.
Estonsko - 3,7 %
Lotyšsko - 12,3 %
Švédsko + 0,0 %
Litva - 1,6 %
Spojené království - 0,8 %
Nizozemsko - 0,9 %
Belgie - 0,4 %
Německo + 0,3 %
Rakousko - 0,4 %
Slovensko + 2,2 %
Rumunsko - 1,2 %
Řecko + 0,3 %
Itálie - 0,5 %
Francie + 0,3 %
Španělsko - 0,9 %*
Portugalsko + 0,3 %
