Vesmírná stanice ISS se stává opravdu mezinárodní.
K americkým a ruským modulům přibude evropská laboratoř Columbus.
První evropská laboratoř projektovaná pro dlouhodobý provoz ve vesmíru by se tento víkend měla konečně dostat na oběžnou dráhu. Původní plán počítal se startem v roce 1992, pět set let po objevitelské plavbě Kryštofa Kolumba. Na jeho počest výzkumná stanice nese symbolické jméno Columbus.
K patnáctiletému zpoždění na poslední chvíli přibyl nejméně další den. Šest hodin před čtvrtečním startem totiž řídící středisko NASA oznámilo, že na raketoplánu se projevila porucha snímačů stavu paliva. Dva ze čtyř senzorů nesprávně ukazovaly, že externí palivová nádrž raketoplánu je prázdná, přestože již byla naplněna dvěma a čtvrt miliony litrů kapalného vodíku a kyslíku.
Snímače jsou důležitou součástí bezpečnostního systému, který zajistí vypnutí motoru v případě problémů při startu nebo po dosažení oběžné dráhy. Kdyby motory nebyly po vyčerpání paliva řádně vypnuty, mohlo by dojít k výbuchu, který by byl raketoplánu osudný.
Pokud se podaří závadu odstranit, odstartuje raketoplán s cenným nákladem dnes, devět minut po dvaadvacáté hodině. Cesta k Mezinárodní kosmické stanici potrvá dva dny.
Těžká cesta do vesmíru
Columbus je nejdůležitějším příspěvkem Evropy do projektu Mezinárodní vesmírné stanice. Jeho vybavení je určeno pro širokou škálu experimentů proveditelných pouze ve stavu beztíže, Největší váha je přisuzována zkoumání vlivu mikrogravitace na živé organismy. „K dosažení vědeckého pokroku je třeba experimenty opakovat a opakovat,“ říká generální ředitel Evropské kosmické agentury (ESA) Jean-Jacques Dordain. „ Laboratoř Columbus nám opakování pokusů ve stavu beztíže umožní.“
ESA program Columbus přijala v roce 1985. Následovalo zpřesňování požadavků a přizpůsobování projektu finančním možnostem. Od samostatné stanice bylo upuštěno a budoucnost „Columba“ se svázala s Mezinárodní kosmickou stanicí, na jejíž stavbu a provoz Evropa také přispívá.
Tělo modulu a mechanické systémy jsou dílem italské firmy Alcatel Alenia Space. Německá společnost MBB-ERNO dodala řídící systémy a software. Pozemní řídící středisko pro provoz laboratoře vyrostlo v Oberpfaffenhofenu poblíž Mnichova.
Revidované plány počítaly s dokončením stanice jíž na počátku tisíciletí. Brzké vypuštění znemožnila tragické havárie raketoplánu Columbia a následné zastavení letů.
***
Pevná půda pro vědce na oběžné dráze
K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) kosmonauti již tento víkend připojí první vědeckou laboratoř, která není z americké ani ruské dílny. Výsledky výzkumů provedených na palubě laboratoře Columbus by se měly projevit zejména na poli medicíny a v oblasti biotechnologií, Možnosti modulu se plně využijí po dokončení ISS. Teprve poté bude možné doplnit posádku stanice na plný stav šesti lidí. Nyní se o stanici a o řádný průběh experimentů starají pouze tři kosmonauti.
V zařízení Biolab budou probíhat experimenty zkoumající reakci mikroorganismů, buněk, rostlin i malých bezobratlých živočichů na stav beztíže
Columbus ponese moduly pro výzkum fyziky tekutých látek, pro lékařské výzkumy a pro biologické experimenty. Ty doplní servisní a skladovací „skříně“. Vně laboratoře jsou umístěny přístroje pro výzkum Slunce a velmi přesné atomové hodiny. Mimo tlakové prostory je i víceúčelové zařízení EuTEF.
Celý projekt Columbus si vyžádal dvě miliardy euro (přibližně 55 miliard korun). Největší část nákladů uhradilo Německo (41%), Itálie (23 %) a Francie (18%).
Laboratoř bude ukotvena k bočnímu připojovacímu uzlu modulu Harmony
laboratoř Colubus
hmotnost
prázdný 10 300 kg
s vybavením 19 000 kg
délka 7 m
objem 10m3
předpokládaná
životnost 10 let
