„Evropská rada uznala právo Izraele na sebeobranu, odsoudila útoky Hamásu, vyzvala k okamžitému propuštění všech rukojmí a rovněž je zde kladen důraz i na to, že humanitární pomoc nesmí být zneužívána teroristy,“ řekl premiér Petr Fiala novinářům. Jeho slova poté potvrdilo i závěrečné prohlášení ze summitu.
Evropská rada „co nejdůrazněji odsuzuje Hamás za jeho brutální teroristické útoky v Izraeli“, stojí v závěrech z jednání, které byly v uplynulých dnech a nocích několikrát přepracovány, aby vyhověly požadavkům všech členských států EU. „Použití civilistů jako lidských štítů Hamásem je obzvláště politováníhodné zvěrstvo,“ píše se dále v závěrečném textu.
Jak dodal, Česku se rovněž podařilo do textu prosadit zmínku o nutnosti nešíření dezinformací v souvislosti s blízkovýchodním konfliktem. Společným zájmem všech lídrů sedmadvacítky je podle Fialy, aby se podařilo zabránit regionální eskalaci konfliktu.
Pokud jde o téma migrace, o kterém se diskutovalo během dne, nejvyšší představitelé EU si vyslechli informace Evropské komise o pokroku v komunikaci se třetími zeměmi.
„Evropská unie finančně i materiálně podporuje třetí země v tom, aby bránily migrantům na cestě do Evropy. To je cesta, která je určitě správná,“ řekl k tomu Fiala. Panuje podle něj rovněž shoda na tom, že musí fungovat mnohem efektivnější a rychlejší deportace migrantů, kteří nemají nárok na azyl a volně se pohybují po Evropě.
Fiala se setká se slovenským premiérem
Fiala také uvedl, že se slovenským premiérem Robertem Ficem se dohodli na návštěvě slovenského premiéra v České republice v dohledné době. Povinností českých politiků je podle Fialy mluvit s každou slovenskou vládou a snažit se tam, kde to jde, najít společnou řeč.
„My jsme politici, veřejnost po nás chce, abychom spolu dokázali mluvit. Abychom dokázali spolupracovat na projektech, abychom nenarušili to, co je na našich vztazích cenné,“ řekl.
Určitě budou témata, zejména v zahraničí politice, kde budou Praha i Bratislava zastávat rozdílné postoje, dodal.
Zmrazená ruská aktiva na pomoc Ukrajině
EU připravuje 12. balík protiruských sankcí, zaměří se na zisky z vývozu diamantů, uvedla po summitu von der Leyenová. Chce zejména postihnout zisky, které Rusku plynou z vývozu diamantů. Jedná o tom s jednotlivými členskými zeměmi i partnery ze skupiny G7, dodala von der Leyenová.
„Je zapotřebí rozhodující pokrok,“ uvádí závěry přijaté sedmadvaceti prezidenty a předsedy vlád na konto zmrazených aktiv. Evropská rada tento bod letos zmiňuje již poněkolikáté, tentokrát zvolila důraznější formulaci.
Od loňské ruské invaze zablokovala EU aktiva ruské centrální banky v celkovém objemu přes 200 miliard eur (skoro pět bilionů Kč), přičemž prostředky kontrolují soukromé společnosti, převážně v Belgii.
Přímé zabavení těchto majetků se z právních důvodů zdá být vyloučené, místo toho sílí debaty o možnosti silně zdanit zisky, které zmrazené majetky daným finančním institucím generují. Převedení takovýchto zisků Ukrajině už ohlásil belgický premiér Alexander De Croo, který Kyjevu slíbil více než dvě miliardy eur.
Podle zjištění webu Politico unijní exekutiva minulý měsíc pracovala na návrhu, který by od bank kontrolujících ruská aktiva vyžadoval pouze oddělení souvisejících zisků ve svém účetnictví.
Český premiér Petr Fiala po jednání Evropské rady nechtěl komentovat, zda je s postupem komise spokojen. „Podporuji hledání toho řešení, stejně jako řada dalších zemí, ale ta otázka není jednoduchá právně. Tady nejde úplně o politické rozhodnutí, ale jde o právní aspekty... a ty zatím všechny nejsou ošetřeny,“ řekl.
Unie Ukrajině pravidelně při zasedáních Evropské rady slibuje různé formy podpory na tak dlouho, „jak bude třeba“. Tato deklarace přišla i v pátek, přičemž zahrnuje i vojenskou pomoc či příslib zesílených dodávek energetické techniky.
„Můžeme předpokládat, že dojde k opakování situace, kdy bude Rusko napadat kritickou infrastrukturu Ukrajiny a bude potřeba pomoci Ukrajině humanitárně i v oblasti energií. Pokud nebudeme Ukrajinu podporovat, tak to špatně dopadne. Na tom je shoda,“ řekl k tomu český premiér.
Podpora evropského směřování Ukrajiny
Členské státy se podle něj rovněž shodují na podpoře evropského směřování Ukrajiny a Moldavska. Již 8. listopadu by měla Evropská komise zveřejnit svou zprávu, ve které bude hodnotit připravenost Ukrajiny i dalších zemí na členství v EU. Český premiér dodal, že závěry jednání vyjadřují „jednoznačnou podporu Ukrajině a jednoznačné odmítání ruské politiky a to je nejdůležitější“.
V posledních dnech se nicméně objevila prohlášení maďarského premiéra Viktora Orbána i nového předsedy slovenské vlády Roberta Fica, že jejich země Ukrajině vojenskou pomoc posílat nechtějí.
„Slovenský premiér se vyjadřuje v tom smyslu, že je připraven podporovat Ukrajinu, ale že Slovensko nebude posílat vojenskou pomoc, to je samozřejmě rozhodnutí, které je potřebné respektovat,“ řekl k tomu Fiala. „To, o co jde mně i dalším lídrům v Evropské unii, je, aby rozhodnutí jedné země neomezovalo ostatní a neblokovalo společnou pozici,“ dodal.
Maďarský premiér Orbán už ve čtvrtek v Bruselu na adresu konfliktu Ukrajiny a Ruska uvedl, že jeho země jako jediná hovoří o míru. Mluvit o míru by přitom podle něj mělo být zájmem všech v EU.
Zatímco před jednáním Evropské rady jsou slyšet různé výroky, „kdo bude co blokovat a co kde řekl maďarský nebo slovenský premiér“. „Pak je tady realita na Evropské radě,“ dodal šéf české vlády. A tam se podle něj ukázala jednota, neboť byly závěry jednání přijaty jednomyslně.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po skončení jednání Evropské rady potvrdila, že EU připravuje dvanáctý balík sankcí vůči Rusku kvůli jeho napadení Ukrajiny. EU chce zejména postihnout zisky, které Rusku plynou z vývozu diamantů. Podle von der Leyenové o tom jedná s jednotlivými členskými zeměmi i partnery ze skupiny G7. Slovenský premiér v této souvislosti poznamenal, že Bratislava bude v případě zavádění dalších sankcí žádat důsledné analýzy toho, zda dané opatření nepoškodí Slovensko.
