A v hodnotě hrubého domácího produktu na hlavu (měřeného tzv. paritou kupní síly, která zohledňuje různé cenové hladiny v různých zemích) již Česká republika předehnala jihoevropské státy jako Řecko, Portugalsko i Španělsko. Do tuzemských regionů však neproudí peníze rovnoměrně, některé kraje umí čerpat dotace z fondů lépe než jiné. Které to jsou?
Od roku 2004, kdy se Česko stalo členem Evropské unie, do země prostřednictvím politiky soudržnosti „přiteklo“ na dotacích přibližně 1,9 bilionu korun. Podle údajů ministerstva pro místní rozvoj (MMR) evropské fondy za tu dobu podpořily na 150 000 projektů.
„Soudržnost je nástroj růstu, konkurenceschopnosti a snižování rozdílu mezi regiony (...) Bez této unijní politiky by byla cesta k rozvoji naší země mnohem obtížnější a pomalejší a některé oblasti by stagnovaly úplně,“ řekl na dubnovém Kohezním fóru v Bruselu ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Jako konkrétní příklady oblastí, v nichž evropské fondy pomohly, MMR uvádí zlepšení dopravní infrastruktury, díky němuž se třeba zmenšily dojezdové vzdálenosti do zaměstnání či škol, dále pak zlepšení stavu životního prostředí nebo opravy památek.
Exprezident Klaus nepovažuje dvacet let Česka v EU za úspěšné období |
V průběhu zatím posledního uzavřeného sedmiletého období (2014 až 2020) čerpalo Česko nejvíce evropských peněz ze tří operačních programů. Zhruba šedesát procent evropské podpory šlo do dopravních projektů, na podporu podnikání a inovací a v rámci takzvaného integrovaného programu také na udržitelný rozvoj a zlepšení veřejných služeb.
Bližší pohled na to, jak jednotlivé české kraje dokázaly využít evropských peněz, však odhaluje značné regionální rozdíly.
