Úvahy nad větší finanční pomocí pro Řecko se objevily po pochybách ekonomů, zda se Řekové budou schopni za tři roky postavit na vlastní nohy. Dluh země totiž tehdy bude dosahovat navzdory úsporným opatřením asi 150 procent HDP, což je nejen 2,5krát více, než povolují unijní rozpočtová pravidla, ale je to výrazně více než v době těsně před vypuknutím dluhové krize. Objevují se navíc pochybnosti, že současná vláda nebude schopna nadále pokračovat v razantních reformách.
„Vysoce postavení úředníci EU věří, že řecká vláda nebude schopna v termínu splnit tvrdé podmínky dohodnuté mezi řeckou vládou a mezinárodními věřiteli,“ uvedl řecký deník.
K získání důvěry investorů nevedla ani série návštěv členských států EU, na niž se vydal řecký premiér Jorgos Papakonstantinu. Sice vyloučil jakoukoliv možnost, že by Řecko nedostálo svým závazkům, ale proti jeho tvrzením stojí ekonomická realita.
Řecká ekonomika se i díky tvrdým úsporným opatřením letos propadne podle odhadů o zhruba čtyři procenta, což velmi komplikuje snahu Atén dodržet slíbené snížení ročního rozpočtového schodku z loňských 13,6 procenta HDP na 8,1 procenta HDP. To je podmínkou poskytnutí pomoci, na které se letos na jaře Řecko dohodlo s Mezinárodním měnovým fondem a zeměmi eurozóny.
Vysoce postavení úředníci EU věří, že Řecko nebude schopno splnit tvrdé podmínky
