„Když se srovnáme v poskytování dlouhodobé péče se Západem, jsme daleko na chvostu,“ říká Iva Holmerová, přední odbornice na alzheimer. V jiných oborech medicíny to přitom už dlouho neplatí, v kardiochirurgii nebo péči o novorozence se Česká republika v mezinárodním srovnání neztrácí.
Jako příklad velmi dobré péče o dlouhodobě nemocné obecně a o pacienty s alzheimerem zvlášť jsou uváděny skandinávské země. Řešení v těchto zemích jsou různá, společné mají to, že na dlouhodobou péči kladou důraz. Za poskytnutí sociálních služeb tu bývají více než u nás zodpovědné také obce.
Velkou pozornost věnuje v poslední době Alzheimerově chorobě také Francie. Před pár lety na tom nebyla tato země výrazně lépe než Česká republika. Pak se tu ale stalo z této nemoci významné téma, byl vytvořen komplexní plán pro změny a na něj bylo vyčleněno celkem 1,6 miliardy eur. Z toho 1,2 miliardy bylo určeno na zajištění lepších zdravotně-sociálních služeb, 200 milionů na výzkum a dalších 200 milionů na zlepšení situace pro rodinné pečující.
Francie toto téma také intenzivně nabízela ostatním státům Evropské unie v rámci svého předsednictví v loňském roce.
Skupina francouzských poslanců navrhla a prosadila deklaraci o boji s Alzheimerovou chorobou a podobnými nemocemi. Ta volá po celoevropském akčním plánu, jak se vypořádat s fenoménem demence. Z toho vychází i český záměr vytvořit Plán alzheimer.
Špatný systém financování zdravotněsociální péče je jen jeden z problémů, proč vychází Česká republika v tomto srovnání neuspokojivě. Zlepšit se u nás dá i organizace péče ambulantních lékařů tak, aby se na rozpoznání demence více zaměřili.
Pomoci se totiž pacientovi dá, pokud se nepodcení první příznaky a na diagnózu se přijde včas. Pak jde postup nemoci zpomalit natolik, že pacient prožije o několik spokojených a soběstačných let více. Odborní lékaři proto kritizují, když se mává rukou nad zapomínáním u starších lidí. Odborné vyšetření paměti a rozpoznávacích funkcí může leccos napovědět. Když není v časném stadiu jistota, odhalí onemocnění případně i vyšetření počítačovou tomografií.
***
6 000 000 EVROPANŮ
* V současné době žije v Evropské unii přes šest milionů lidí s alzheimerem. V roce 2040 to bude podle odhadů dvojnásobek.
* V Česku je dnes přes 120 tisíc lidí s alzheimerem, v roce 2040 to bude zhruba čtvrt milionu.
* Na stařecké formy demence umírá v Česku deset lidí ze 100 tisíc, v západních zemích až čtyřikrát víc. Ne vždy se ale u nás dostane do statistik demence jako hlavní příčina úmrtí. Mnoho lidí má nakonec v dokumentech napsán zápal plic, i když se dá uvažovat o alzheimeru jako jedné z hlavních příčin.
