Dělat předpovědi je těžké, zejména o budoucnosti. Náhlé davové povstání v Egyptě poskytlo nevídanou příležitost k posouzení hodnověrnosti expertů na Blízký východ a teze o stabilitě benevolentních diktatur. V soutěži expertů o to, kdo se nejvíc seknul, asi nikdo neohrozí Zdeňka Zacpala, který v eseji Závazek bez meče nefunguje v MF DNES 22. ledna napsal: „Mubaraka ani nenapadne, aby ustupoval islamistům jako po EU toužící Turecko. Z egyptského parlamentu bylo po loňských volbách vyklizeno Muslimské bratrstvo. Aby mohl pokračovat v drobných liberálních reformách a první dáma Suzanne Mubaraková ve svých kampaních proti ženské obřízce, za mír, hygienu a plánování rodiny. Egyptské hospodářství roste rychleji než v Evropě či USA, klesá porodnost i násilí... Slavná architektka Zahá Hadíd si - na rozdíl od svého dnes již bohužel zesnulého přítele Jana Kaplického - může v klidu stavět své Káhirské výstaviště bez ostudných invektiv politiků. A v nové a jedinečné Alexandrijské knihovně se na vydání knihy nečeká až několik dní jako v Praze.“ Vychutnejme si tu formulaci - může si v klidu stavět své výstaviště. Že by se zde ukazovala nepřímá úměra mezi oblibou celebritních architektů v místě a stabilitou diktatury tamtéž? To by pro Ázerbájdžán, Kazachstán, Jordánsko či Dubaj nevěštilo nic dobrého. Na obranu autora lze říct snad jen to, že dlouhý článek, který vyšel 22. ledna, musel být psán přinejmenším o pár dnů dřív. Ale asi nemůže říkat „Mí Káhiřané mi rozumějí“.
VHospodářských novinách a na serveru Ceskapozice.cz jsme si mohli přečíst o tom, jak narazil finančník Karel Janeček, když chtěl zaregistrovat Nadační fond proti korupci. Soudní úřednice to však odmítla s tím, že boj proti korupci není veřejně prospěšnou činností. Je to znechucující vizitka zdejšího právního uvažování, ale otazníky vznikají i nad všeobecně deklarovanou snahou převádět rutinní úkony ze soudců na soudní úředníky.
Komu nadace Karla Janečka připadá divná, měl by vědět, že to zdaleka není ten nejpodivnější způsob dobročinnosti. Moderátor jedné z nejslavnějších amerických večerních talkshow David Letterman založil stipendijní fond, příjemci jehož grantů se mohou stát právě a jen studenti s průměrným prospěchem. A venture kapitalista Peter Thiel, kterého všichni známe (nebo nám to aspoň tak připadá) z filmu Sociální síť, loni udělil dvaceti studentům mladším dvaceti let s dobrým podnikatelským nápadem grant sto tisíc dolarů - pod podmínkou, že praští s vysokoškolským studiem. Význam studia se podle něj přeceňuje. To by naše vyšší soudní úřednice, jak říká Karel Schwarzenberg, čuměla.
O autorovi| MARTIN WEISS komentátor LN Autorem rubriky dnes mimořádně není Dan Hrubý
