S nadmořskou výškou obvykle přibývá srážek a klesá teplota vzduchu, proto nejvyšší sněhová pokrývka bývá naměřena na horách. V zimách bohatých na sníh se na hřebenech českých a moravských hor naměří i přes tři metry vysoká sněhová pokrývka. Měření výšky sněhu především na hřebenech hor komplikuje tvorba návějí a vyfoukaných míst. Pozorovatel v takovém případě musí měřit na několika místech v okolí stanice a ze získaných hodnot vypočítává průměr.
Právě podezření na návěj provází zatím nejvyšší naměřenou hodnotu za dobu přístrojového měření v České republice. Lysá hora v Beskydech 8. března 1911 „hlásila“ 491 cm sněhu! Druhá nejvyšší hodnota - 380 cm - byla naměřena 24. března 1919 v Peci pod Sněžkou.
V polohách okolo 600 metrů nad mořem jsou maxima 100 až 150 cm, ale najdou se výjimky, například Havlíčkův Brod -26. ledna 1897, 200 cm sněhu. Vnižších polohách se maxima pohybují většinou od 30 do 50 cm, opět s výjimkami - Opava 79 cm (únor 1947), Olomouc 65 cm (leden 1910), Žatec 61 cm (březen 1958).
