Válka je politika vedená jinými prostředky, řekl von Clausewitz.
Platí to i pro půtku mezi prezidentem Klausem a ministrem Schwarzenbergem. Je to pokračování dávného sporu mezi klausovci a havlovci.
Do jádra věci - způsobu schválení české výjimky z evropské Listiny základních práv a svobod - nezasvěcení nevidí. A těm, kdo nevidí do věcné podstaty sporu, zbývá fandění. Fandíš Klausovi, nebo knížeti? Tak to vyzní v kavárenských debatních fórech.
Říká-li prezident, že Schwarzenbergovi v této věci nedůvěřuje, že on už se dostal na jinou stranu barikády, sám si u nezasvěcených nabíhá. I ten, kdo nezná detaily aktuálního sporu, si vzpomene, že právě ministr zahraničí bránil tento stát před rakouskými odmítači Temelína, rakouskými blokádisty („magory“) i rakouskými odpůrci radaru v Brdech. To že je jiná strana barikády?
Klaus není začátečník a své fanoušky dokáže mobilizovat. Před rokem vystupoval jako ten, kdo hájí českou výjimku navzdory pasivitě Topolánkovy vlády. Teď vystupuje jako ten, kdo ji hájí navzdory pasivitě Schwarzenbergova úřadu. Ale ať už fandíte Klausovi, nebo knížeti, nemůžete nevidět, že první riskantní krok k české výjimce učinil loni prezident.
