Podle náměstka ministra zemědělství Juraje Chmiela z návrhu komise vyplývá, že ani po roce 2014 nebude mít český farmář stejně vysoké dotace jako například jeho francouzský kolega. „Ty nůžky v dotacích, které dostávají zemědělci ve starých a nových členských zemích, by se ale měly dost zúžit,“ řekl pro zpravodajský kanál ČT24. „My stanovisko Evropské komise bereme jako dobrý základ k další diskusi,“ dodal náměstek. „Jsem rád, že se přistoupilo k tomu, že se odstraní historické rozdíly mezi starými a novými zeměmi,“ řekl předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. Dodal, že podrobnější stanovisko svaz vydá až poté, co bude znát detaily materiálu. „Vítáme, že bude ukončeno přechodné období pro nové členské země a že v rámci přímých plateb dojde ke spravedlivějšímu vyrovnání bez účasti národních rozpočtů,“ uvedl předseda Asociace soukromého zemědělství (ASZ) Josef Stehlík.
Průměrná sazba v evropské sedmadvacítce v současnosti činí 250 eur na hektar, tedy zhruba 6250 korun. Mezi starými a novými členskými státy, mezi nimiž je i Česko, ovšem panují obrovské rozdíly. Zatímco Řekové získávají na dotacích až 500 eur (12 500 korun) na hektar, Lotyši například jen 100 eur (zhruba 2500 korun).
„Současný systém má různá pravidla pro země EU 15 (staré členské státy) a EU 12 (nové členské státy), která nemohou po roce 2013 pokračovat,“ řekl novinářům eurokomisař pro zemědělství Dacian Ciolos.
Proti původním obavám českých zemědělců návrh neobsahuje úvahy o přechodném období, ve kterém by státy mohly dorovnávat platby z evropského či národního rozpočtu, což by v podstatě na několik let zakonzervovalo současný stav.
„Příjemným překvapením je návrh na rovnější přerozdělení mezi starými a novými členskými státy,“ uvedl český europoslanec Jan Březina (KDU-ČSL).
***
Příjemným překvapením je návrh na rovnější přerozdělení mezi starými a novými členskými státy
