„Pozice České republiky k nové zemědělské politice EU po roce 2013 je snůška frází napsaná snad jakýmsi úředníkem v Bruselu,“ uvedl předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy Bohumír Dufek.
„Materiál odpovídá situaci, která je v této době, kdy neznáme ještě rozpočet na společnou zemědělskou politiku, možná,“ nesouhlasil s Dufkem předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský.
V materiálu byly podle odborářů opomenuty hlavní problémy českého zemědělství, mezi něž řadí nestejné dotace, nedostatečné investice do moderních technologií a kvality zemědělské produkce. „Jsme pro politiku rozvoje venkova, a ne jeho likvidaci,“ uvedl Dufek, podle nějž jsou nerovné podmínky se starými členskými zeměmi EU hlavním důvodem neustále klesající produkce českého zemědělství a trvalého úbytku zaměstnanců v oboru.
„Základní naše požadavky se tam promítají,“ oponoval odborům Jirovský. Podnikatelé i odbory nesouhlasí s možným odstupňováním plateb podle velikosti podniků. To by znevýhodnilo velké firmy na úkor malých. V Česku přitom na většině půdy hospodaří podniky s velkou výměrou vzniklé z bývalých JZD a státních statků. Půda připadající v průměru na jeden subjekt je v ČR největší z celé EU.
Zástupci zaměstnavatelů i zaměstnanců v zemědělství shodně odmítají také další přechodné období, které chtějí prosadit některé staré členské země EU, zejména Francie a Německo.
To by znamenalo, že by i po roce 2013 pobírali čeští zemědělci i farmáři z dalších států, které do EU vstoupily v roce 2004 a později, méně peněz na přímých platbách než jejich kolegové ze staré evropské patnáctky. Evropská unie se přitom k narovnání nestejné výše podpor zavázala ve smlouvách, které byly podepsány před vstupem do uskupení.
