Ministr Jakub Šebesta v pondělí odsouhlasil výši sazeb dotace. Doplňkové platby mohou vyplácet svým farmářům státy, které vstoupily do Evropské unie od roku 2004, aby se přiblížily podpoře vyplácené v původních členských zemích. Největší část vyrovnávacích plateb zemědělci dostanou na veškerou obhospodařovanou zemědělskou půdu. Na přibližně 3,512 milionu hektarů obdrží 4,1 miliardy korun. Dalšími penězi stát přispěje producentům vybraných komodit. Doplňkové platby navazují na jednotnou platbu na plochu (SAPS), na které má být za letošní rok farmářům z unijních peněz vyplaceno více než 13 miliard korun.
Její vyplácení začalo již v půlce října, o jeden a půl měsíce dříve než v předchozích letech.
Evropská unie dřívější vyplácení dotací umožnila, aby zmírnila dopady ekonomické krize na zemědělce. Téměř 1,5 miliardy korun získají letos v rámci dorovnání chovatelé přežvýkavců, přes půl miliardy chovatelé krav bez tržní produkce mléka.
Další desítky milionů poputují k pěstitelům brambor a chmele a chovatelům ovcí a koz, 242 tisíc korun dostanou pěstitelé lnu na vlákno.
„Celkem je na národní doplňkové platby pro letošní rok určena částka téměř 6,3 miliardy korun. Celková podpora v rámci obálky top-up pro přežvýkavce je letos o 6,1 procenta vyšší než v loňském roce,“ uvedl včera ministr.
Agrární komora však ministerstvo podrobila kritice. Úřad podle největší tuzemské nevládní zemědělské organizace snížil v rámci balíčku peněz pro přežvýkavce podpory pro sektor dojených krav o deset milionů eur (zhruba 250 milionů korun), aniž by krok předtím konzultoval se zemědělci.
Ještě 8. října prý přitom zástupce ministerstva agrárníkům tvrdil, že částky pro jednotlivé kategorie přežvýkavců zůstanou stejné jako loni.
Platby na krávy bez tržní produkce mléka byly podle Agrární komory navýšeny o dva miliony eur (zhruba 50 milionů korun) a dotace pro chovatele ovcí a koz zůstaly na stejné úrovni.
Proti prohlášení Agrární komory se ovšem ohradil Svaz marginálních oblastí, ve kterých převažuje chov masného skotu. Odsoudil údajnou snahu získat pomoc pouze pro silnou skupinu chovatelů mléčných krav na úkor ostatních.
Producenti mléka mají v následujících třech letech získat každoročně dalších 800 milionů korun. Ministerstvo se totiž v rámci takzvaného článku 68, který umožňuje použít až 3,5 procenta prostředků na platby SAPS k podpoře citlivých sektorů, rozhodlo celou částku využít pro chovatele mléčných krav. Tím ovšem zároveň klesnou podpory jiným zemědělským odvětvím.
„Obáváme se, že mléko se už začíná stávat pouze nástrojem boje jedné silné skupiny zemědělců vůči ostatním zemědělcům, který je veden jednostrannou snahou pomoci jen mléku na úkor ostatních zemědělských výrob a vyvolat ještě větší problémy jinde,“ píše se ve včerejším prohlášení Svazu marginálních oblastí.
Rozhodnutí o přidělení dorovnávacích plateb začne Státní zemědělský intervenční fond zemědělcům rozesílat od 18. listopadu. „Zahájení plateb bude pak po nabytí právní moci rozhodnutí,“ uvedl již dříve mluvčí fondu Vladimír Voráček.
České zemědělství vykazuje díky dotacím od vstupu do EU zisk, v letech před vstupem bylo převážně ztrátové. Přesto tuzemští farmáři pobírají stále méně prostředků než jejich kolegové ze starých členských zemí. Tuto nesrovnalost zemědělci dlouhodobě kritizují, neboť prý snižuje jejich konkurenceschopnost na otevřeném unijním trhu.
Zemědělce již více než rok trápí propad cen komodit, zejména mléka a obilovin. Zemědělský svaz odhaduje, že za svou produkci farmáři letos utrží až o 20 miliard korun méně než loni a obor i přes zhruba 30miliardové dotace skončí poprvé od roku 2003 ve ztrátě. Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby klesnou jenom tržby producentů mléka meziročně o sedm miliard korun.
Graf
Národní agrární dotace
Finanční prostředky určené na národní dotační programy v zemědělství (v miliardách korun)
Zdroj: ČTK
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
