Feustel je zkrachovalým kabaretním umělcem, který se upisuje Mentesovi, jenž mu nabízí lásku, úspěchy a rozkoše. Mentes ho omladí a Feustel se ocitá v kabaretu třicátých let, aby dále přihlížel hrůzám nastupujícího fašismu. V Prokešově a Vaculíkově faustiádě citové a smyslné požitky Feustela nezpůsobují smrt, zoufalství, ale je to nacistická ideologie, která přivádí Židovku Gretchen do koncentračního tábora. Do něho se s pomocí Mentese dostává se svým kabaretem i Feustel. Gretchen nakonec zadusí jejich dítě v zoufalé beznaději. Libretisté dále dodali do příběhu scénu postupimské dohody, rozdělení Berlína, prozrazení zločinu Gretchen, její uvěznění a vysvobození za pomoci Mentese. Ten v závěru umožní oběma přechod do západního Berlína – Gretchen se však vrací a je zastřelena.
Schopný intrikář V první části baletu starý Feustel propichuje smyčcem pět barevných balonků, poté co se upíše Mentesovi, sjíždějí nad scénu vlajky s hákovým křížem a o sto šest se tu hajluje. Mentes jako diktátor Hitler (ve druhé části také Stalin) gestikuluje a vyřvává jeden ze svých projevů, kterému není rozumět. Vaculíkovi se nedaří ponechat sebemenší prostor metafoře, doznění situace, neboť vše náruživě předvádí. Na scéně pochodují němečtí vojáci, hlasitě se střílí ze samopalů do Židů, „jenom“ jejich plynování končí tmou. Vypjaté scény se prolínají s duety Feustela a Gretchen. Vaculík však nenachází působivější tanečně-dramatický projev pro jejich emoce. Nejlépe si poradil s Mentesem, který je Feustelovým průvodcem a intrikářským hybatelem děje.
Ve sborových scénách nelze postřehnout zajímavější taneční tvarovaní – hlavně, že se na jeviště téměř nepřetržitě ze stran valí bílý kouř. Ženy jsou znásilňovány, postrkovány, tu a tam se jednoduše hýbají. Stejně choreograficky mdlé jsou kabaretní scény. Je tu mnoho přání, mnoho inspirací a také mnoho hudební předlohy – široký rozptyl od Šostakoviče, Paganiniho, Williamse po židovské písně. Desítky skladeb zkolážoval a vlastními hudebními přechody doplnil Petr Malásek.
Vaculík svou faustiádu neukočíroval, zvrtla se mu do jakéhosi tanečního thrilleru, který ale vzbuzuje spíše znechucení nežli důvod k zamyšlení nad páchaným zlem.
