Tehdejšímu americkému prezidentovi Harrymu Trumanovi údajně Hoover sdělil, že masová zatýkání jsou nutná, protože zemi ochrání před „zradou, špionáží a sabotáží“. Je potřeba, aby FBI zadržela „všechny potenciálně nebezpečné jedince“, píše se také v Hooverově návrhu. Tehdejší šéf tajné služby měl k dispozici i jmenný seznam těchto „podezřelých“, na kterém údajně pracoval několik let. Jak ale odtajněné dokumenty naznačují, Truman, ani další prezidenti, kteří nastoupili po něm, Hooverův návrh nepodpořili.
Autoritářský Hoover stál v čele FBI dlouhých 48 let, od roku 1924 do roku 1972. Dokumenty byly podle The New York Times odtajněny v pátek spolu s dalšími záznamy, které se týkají amerických zpravodajských služeb a jejich činnosti v letech 1950 až 1955. Hoover si byl tehdy vědom, že pro takové množství zadržených budou federální věznice příliš malé, ve svém plánu proto počítal s tím, že „někteří jedinci budou drženi i na vojenských základnách“. Jak navrhoval, vězni měli mít právo na slyšení, ta by se však neřídila důkazními materiály, jak je tomu u běžných soudů. Téma přiznání či odnětí práva habeas corpus je v USA aktuální i nyní, zejména po útocích 11. září 2001. Tehdy totiž Bush povolil, že podezřelí mohou být zadržováni i bez formálního obvinění. Loni v září americký Kongres zase schválil zákon, který odnímá právo habeas corpus těm, kdo jsou považováni za „nepřátelské bojovníky“. Nejvyšší soud ale toto rozhodnutí zvrátil s tím, že američtí občané nadále právo na legitimní zacházení mají a nesmí jim být odňato.
