KOMENTÁŘ
Vondra předstíral málo, Kalousek naopak příliš. Tak by se dala zkratkovitě popsat aktuální koaliční roztržka. Ministr obrany ve čtvrtek v parlamentu nedostatečně předstíral pokoru, zatímco ministr financí přeháněl své mravní rozhořčení. Ačkoli je dlouhodobě Vondrova situace neudržitelná, je dost dobře možné, že se za něj po víkendu ODS postaví jako jeden muž a půjde do koaličního střetu stmelena pocitem zákeřného útoku. Onen spatřují modří ve vystoupení TOP 09 orchestrovaném Miroslavem Kalouskem a doprovázeném etudou téhož, která by v katalogu hereckých výstupů mohla nést označení Z cynika moralistou snadno a rychle.
Lidsky lze Alexandra Vondru chápat, cítí se ukřivděn a útok vedený proti němu „nezávislými vyšetřovateli“ Miroslava Kalouska je bezpochyby účelový, ekonomicky a politicky motivovaný. Nevadí Vondra, vadí to, že by skončila na obraně praxe, která skvěle živila jistou obchodnickou komunitu, samozřejmě pouhou shodou okolností, přátel Miroslava Kalouska. Sporná cena zakázky Kauza ProMoPro však k Vondrově škodě není virtuální, ale skutečná. Ač předsednictví Unie nebylo bleskem z čistého nebe, neproběhlo žádné výběrové řízení na firmu zajišťující audiovizuální služby. To byla jednoznačná chyba, kterou Vondra připustil. Cenu, již si ProMoPro naúčtovalo, dnes někteří z branže anonymně zpochybňují, nicméně summity EU jsou tak obrovské akce, že žádná z firem na českém trhu působících je nemohla zvládnout jen svými silami a technikou. I tak ale cena zůstane sporná.
Otázku, nakolik je marže ve výši stovek milionů dítětem výjimečnosti celé akce a nakolik chybou státních úředníků, asi zpětně nerozklíčujeme. Pokud se Miroslav Kalousek nad marží ProMoPra rozhořčuje, pak dělá hlupáka především ze sebe. V ekonomice orientovaní jedinci mu jistě budou moci posloužit mnoha příklady, třeba těch nejctihodnějších IT firem, jež v době počítačového boomu využívaly marže přesahující sto procent, jinak řečeno víc než polovinu ceny pro koncového zákazníka tvořil jejich zisk.
Takřečeno v luftě je tu nicméně několik stovek milionů a mnozí spoluobčané mají sklon k unáhleným soudům, proto TOP 09 i Věci veřejné budou nadále využívat každé vhodné příležitosti (eventuálně je i generovat), aby dostaly kauzu ProMoPro opět na pořad jednání. ODS nezbývá než krvácet za Vondru a ztrácet v koalici autoritu i iniciativu,nebo se Alexandra Vondry zříci.
Ani jedno řešení není ideální, to první sice vypadá zásadověji, ale v koalici by ODS oslabovalo dlouhodobě. Pověst bojovníků proti korupci občanským demokratům rozhodně neposiluje. Demise či odvolání pana Vondry sice bude ústupkem koalici, na druhé straně čím později se uskuteční, tím bude politicky dražší. Sázet na možnost, že kauza ProMoPro vyšumí do ztracena, je naivní. Vondra není zdaleka tak zapleten, jako byl svého času bratr předseda Jiří Čunek. Nikdy se nedopustil ani hloupých výroků jako pověstný lidovec, nicméně „jeho“ ProMoPro by mohlo mít podobný ničivý účinek pro celou stranu.
O tom, že Alexandr Vondra situaci prožívá emotivně, svědčí jeho obhajoba Arthurem Wellingtonem: „V ústupu nám brání naše čest a neprostupný les za námi.“ Problém je v tom, že Vondra nečelí nepřátelské armádě, ale vlastnímu politickému pochybení, jež mu odpůrci s chutí předhazují. Než militární přirovnání by ministrovi mohlo posloužit mariňácké, Vondra je dírou v kýlu ODS a svým setrváním brání v opravě. Zbylá posádka, místo aby loď vedla ve správném kurzu, je stále ve větším počtu zaměstnávána u pump.
Opravdu ODS nemá nikoho s nezpochybnitelnými schopnostmi, kdo by nahradil Vondru v jeho snaze vyčistit ministerstvo obrany? Pak je na tom hegemon pravice opravdu zle.
Obětovat druhého muže strany může být bolestné, nikoli iracionální. Místopředseda strany bez exekutivní funkce se může plně věnovat třeba vnitrostranickým problémům. A že jich ODS nemá málo. Například v mateřské ústecké organizaci se dnes leckterý z popredných funkcionářů může bát vyšetřování kauzy regionu soudržnosti Severozápad. Prokmotrovaný region by potřeboval opravdu vyčistit, a to je práce zatraceně těžká a záslužná, i když se nedá tak prodávat v médiích. Panu senátorovi by se asi obtížně bojovalo s těmi, kteří jej do funkce navrhli, nicméně kdyby to zkusil, byla by tu naděje na politické (sebe)obrození.
Mnozí politici chtějí konat dobro, ať si k tomu nevděčný volič říká co chce. Můžeme s panem Vondrou sdílet pocit nespravedlnosti v okamžiku, kdy má platit za svou liknavost a nepozornost, zatímco ti, kdož jej moralizují, se brání nařčení, že se v jejich bezprostředním okolí roky kradlo, pouhým poukazem k tomu, že nikoho nechytili. Nemůžeme však podporovat Vondrův pocit – se mnou stojí a padá férová politika. Zvlášť když nás žádá, ať bezprizorné stamiliony zanedbáme, podobně jako tření v úlohách ze středoškolské fyziky.
***
Ministr Vondra je dírou v kýlu ODS a svým setrváním brání v opravě. Zbylá posádka, místo aby loď vedla ve správném kurzu, je stále ve větším počtu zaměstnávána u pump.
O autorovi| e-mail: martin.zverina@lidovky.cz MARTIN ZVĚŘINA komentátor LN
