Slovenský premiér Robert Fico, nejbližší spojenec Jiřího Paroubka, má na krku velký sponzorský skandál za stovky milionů korun.
BRATISLAVA/PRAHA Osm let je pro někoho dávno, pro jiného docela nedávno. Po aféře Slovenské demokratické a křesťanské unie expremiéra Mikuláše Dzurindy má nyní na krku sponzorský skandál i premiér současný, předseda strany Směr Robert Fico.
Zatímco u Dzurindy šlo o to, že strana myla peníze přes švýcarská konta a londýnské garážové firmy, Ficův skandál má mnohé typicky slovenské rysy. Stovky milionů v igelitkách, funkce na ministerstvech výměnou za sponzorské dary. A v neposlední řadě sladkou tečku pro vytrvalé sponzory, která přišla v podobě mnohamiliardových státních zakázek po roce 2006, kdy se Fico dostal k moci.
Pro premiéra je současný skandál, o němž již několik dní informuje většina slovenských sdělovacích prostředků, o to nepříjemnější, že premiér na „čistotě“ své strany založil velkou část politického programu. Minulé volby do značné míry vyhrál díky heslu: „Kradlo se za Mečiara, krade se i za Dzurindy.“ Během minulých čtyř let, kdy byl u moci, se jeho koaliční vláda sice nevyhnula korupčním a klientelistickým skandálům, ale ty se v drtivé většině týkaly Ficových koaličních partnerů. Tedy Mečiarova Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) a Slotovy Slovenské národní strany (SNS). Premiér v nich nakonec vždy figuroval jako ten, kdo korupčníky spravedlivě potrestal, vyhodil ministra, či – jako v případě SNS – dokonce bez náhrady straně sebral celý resort.
Dosavadní Ficovi spojenci, kteří však nyní s jeho stranou bojují o stejné voliče (a v případě obou i „o život“ v podobě překročení pětiprocentní hranice pro vstup do parlamentu), dávají pochopitelně najevo nepokrytou radost, že se i premiér pořádně ušpinil.
Důkazy proti Ficovi jsou poměrně pádné. Nepředkládá je totiž nikdo menší než Bohumil Hanzel – spolu s Ficem zakladatel Směru na konci devadesátých let a v prvních letech hlavní Ficův mecenáš. Podle Hanzelova tvrzení stála kampaň strany před volbami v roce 2002 nikoli oficiálních devět milionů slovenských korun, ale hodně přes čtvrt miliardy, přesněji 284 milionů. Většinu měl Fico a jeho volební manažer Fedor Flašík získat utajeně od podnikatelských sponzorů. Těm se údajně zavázali po předpokládaném volebním vítězství poskytnout vládní posty a vliv v klíčových státních firmách. Deníky Sme a Nový Čas zveřejnily před několika dny smlouvu mezi Flašíkem a podnikatelem v energetice Lubomírem Blaškem o „půjčce“ 32 milionů slovenských korun (asi 26 milionů českých korun) Směru.
Blaško si mohl podle dokumentu vybrat tři lidi, kteří budou dosazeni do předsednictva strany a budou v první dvacítce na stranické kandidátce (tedy jasně zvolitelní). Ve vládě byl Blaškovu člověku přislíben post státního tajemníka na jednom z ekonomických ministerstev. Podle Hanzela získal Fico osobně podobným způsobem pro stranu 100 milionů korun – výměnou za příslib státních zakázek.
Důkazy z vládní praxe „Důkazy“ proti Ficovi mají přesto několik vad. Blaško před několika lety zemřel na infarkt. Flašík po volbách v roce 2006 ztratil pozici ve straně. Hanzel už také není v čele Směru. Na druhé straně však lidé z „podnikatelského pozadí“ prokazatelně dosadili podle Sme nejméně 16 „svých“ lidí na významné posty do strategických podniků. Sponzoři také získávají lukrativní státní zakázky – výstavbu dálnic, rekonstrukci Bratislavského hradu (nyní už s čtyřnásobně vyšším rozpočtem, než jaký byl původně stanoven) nebo tendr na mýtný systém za 852 milionů eur.
***
MĚSÍC DO VOLEB * Ve všech volebních průzkumech posledních měsíců vede jasně Směr premiéra Roberta Fica. Většina průzkumů však také říká, že síly současného vládního tábora a liberálně-pravicové opozice jsou v zásadě vyrovnané. * Podle průzkumu agentury Focus, zveřejněného ve čtvrtek, by Směr získal 35,3% hlasů, druhé SDKÚ 14 %, Svoboda a solidarita 13,3 % a KDH 8,3 %. Do parlamentu by se dostalo osm stran.
