BRATISLAVA/PRAHA Ze slovenských novin se možná brzy příliš zpravodajských informací nedozvíte. Slovenský parlament totiž včera večer schválil kontroverzní tiskový zákon, ve kterém poslanci ponechali i tu nejvíce kritizovanou pasáž, týkající se takzvaného práva na odpověď. Z přítomných 143 poslanců jich 82 podpořilo novou legislativu, 62 jich bylo proti.
Vládě Roberta Fica se tak podařilo prosadit, že neomezené právo na odpověď musí být dáno všem osobám, o nichž noviny cokoli zveřejní. A to i v případě, že půjde o pravdivé informace, ale tyto osoby budou cítit, že se zpravodajství nějak dotklo „jejich cti, důstojnosti nebo soukromí“. Noviny tak budou zaplaveny množstvím písemných reakcí, které budou muset zveřejnit. Rozsah reakce by měl být „přiměřený“ rozsahu článku, proti kterému se daná osoba - stěžovatel - brání. Navíc má být odpověď zveřejněna „na adekvátním místě vzhledem k původnímu textu“ a do tří dní od doručení reakce. Žádost o uveřejnění odpovědi mohou stěžovatelé poslat do 30 dní od zveřejnění článku. Pokuty až 150 tisíc Proti zákonu protestovala opozice, OBSE i vydavatelé, podle kterých sporná legislativa ohrožuje existenci nezávislých novin.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě zase zákonu vytýká, že „dává politikům neomezený přístup k publicitě obcházením editorů a omezuje nezávislost novinářů“.
Opozice namítala, že právo na odpověď by se mělo týkat jen nepravdivých tvrzení či těch, která nějakým způsobem zkreslují pravdu. Konečné znění zákona však nabízí možnost reakce i na pravdivé tvrzení s tím, že v reakci musí být „jen fakta, a ne hodnotící úsudky“. Jak napsal slovenský deník Sme, za nezveřejnění odpovědi hrozí novinám pokuta ve výši od 50 do 150 tisíc slovenských korun.
Schválená legislativa nahradí mnohokrát novelizovanou úpravu z roku 1966 a prakticky v Evropě nemá obdoby. Zákon celkově upravuje práva a povinnosti vydavatelů novin a tiskových agentur při získávání a šíření informací. V následujících týdnech by ho měl podepsat prezident Ivan Gašparovič. V platnost vstoupí 1. června letošního roku.
Při sporech o tiskový zákon se ještě více vyostřily již tak napjaté vztahy mezi slovenským premiérem a médii. Robert Fico ale nedávno prohlásil, že v zákoně nevidí problém - právo na odpověď má podle něj jen odstranit „obrovskou nerovnost“ mezi vlivem novin a možností reagovat na jejich články. „Jde nám o to, aby byla rovnost zbraní,“ uvedl premiér.
Hlasování o tiskovém zákoně souviselo i s hlasováním o ratifikaci Lisabonské smlouvy EU. Kdyby vláda kývla na změny tiskového zákona, které prosazovali opoziční poslanci, získala by si tak jejich podporu pro hlasování o nové reformní smlouvě unie. Protože se tak nestalo, opozice bude nejspíš zítra hlasovat proti. Vláda přitom nemá v parlamentu potřebnou ústavní většinu a potřebuje alespoň pět hlasů opozice.
Pravdou ale je, že se nakonec může stát, že Lisabonská smlouva projde. Stále více se totiž spekuluje o tom, že pro ni zvednou ruku i poslanci opoziční Strany maďarské koalice (SMK). Premiér Robert Fico SMK totiž slíbil, že na oplátku přistoupí na jejich návrhy ohledně školského zákona. V něm jde o to, že by maďarské děti měly mít stejný počet hodin slovenštiny a maďarštiny. To se ale SMK nelíbí a premiér už jí údajně nabídl, že tato pasáž bude změněna, když budou poslanci SMK hlasovat pro Lisabonskou smlouvu.
„Zákon omezuje
nezávislost novinářů,“ říká OBSE
