Jak si je mám všechny pamatovat? V dětství to začalo nejspíš mírumilovným Krtečkem a Chytrou horákyní, dvěma obligátními kamarádskými partičkami – Rychlých šípů a Čtyřlístku… V době dospívání mě vzrušoval tajemný Rikitan, když s chlapci u Bobří řeky zpíval u ohně tklivou Píseň úplňku, vciťovala jsem se do chuděry Metráčka, která pro svou lásku kradla i efedrin.
Do odmítaných introvertních dívek jsem se projektovala dál, do Williamsovy nešťastné Laury s jejím skleněným zvěřincem… do sebevražedné Sylvie Plathové pod jejím skleněným zvonem. V rozervaném období svých let dvacátých jsem ujížděla na všech hrdinech Thomase Bernharda, jež spojoval hyperkritický vzteklý hlas, a Ladislava Klímy, jehož voluntarismus jsem toužila následovat. A hlavně všechny ty horoucí vztahy! Byla jsem Hesseho Stepním vlkem i jeho Hermínou, Aschenbachem a jeho Tadziem, Humbertem i Lolitou zároveň. A dnes zas třeba slečnou O.
***
Přišlo na stůl
Erik Baláž a Bruno D’Amicis: Posledná pevnosť Objevná kniha předního slovenského znalce života medvědů ve volné přírodě. Množství unikátních fotografií. Adin, 2010, 237 stran
Blanka Kostřicová: Lyžařské povídky Kniha drobných próz z posledních dvaceti let. Periplum, 2009, 77 stran
Martin Hilský: Rozbité zrcadlo Eseje o literatuře – avantgarda, beatnici, hippies a postmoderna. Albatros, 2009, 277 stran
Host 3/2010 12O stran současné prózy, poezie a kritiky.
