TBILISI/PRAHA Ruské tanky nezadržitelně postupují vpřed, gruzínský prezident Michail Saakašvili je po smrti, moci se chopila loutková vláda. Tato šokující zpráva zcela přehlušila upozornění, které gruzínská televize Imedi odvysílala na konci pořadu: „Toto byla speciální reportáž o tom, jak by se mohla vyvíjet situace v případě ruské intervence.“ A mnozí diváci si nevšimli ani obdobné informace, která zazněla už před pořadem.
Reakce byly přímo úměrné sugestivnosti reportáže - byť fiktivní. Lidé vybíhali do ulic, síť operátorů mobilních telefonů byla zahlcena a zvýšený provoz zaznamenali i na tísňových linkách. Gruzínská záchranka potvrdila, že během sobotního večera vyjížděla k náhlým případům mnohonásobně častěji, než je obvyklé. A byť se veškeré válečné drama odehrávalo pouze na televizní obrazovce, byly hlášeny i skutečné oběti - respektive jedna oběť. Žena, jejíž syn slouží v armádě, prý zemřela na infarkt.
Hlavní dopad ale měla televizní reportáž, které na věrohodnosti dodal i doprovodný zvuk bombardování, na politickém bojišti. Podle očekávání se proti ní ozvala Moskva, nelibost ale zazněla například také z francouzského ministerstva zahraničí.
Největší pobouření přišlo od gruzínské opozice, která byla ve fiktivní reportáži postavena do role pomahačů ruských okupantů. Gruzínská televize Imedi je totiž pod kontrolou vedení země a podle opozice mohl za nápadem na pořad stát sám prezident Michail Saakašvili. Ten přiznal, že zpráva to byla „nepříjemná“, a odsoudil formální postup, který vedl k vyvolání paniky. Podotkl ale, že reportáž byla blízko realitě. „Možná že jim to zabrání uskutečnit jejich plán,“ řekl gruzínský lídr doslova.
Vedení televize i autoři projektu se již veřejně omluvili. Tím ale celý skandál nejspíš nekončí. Gruzínská opozice chce totiž na televizi podat žalobu a někteří její vůdci volají i po odebrání licence televizi Imedi. Jedna z předních opozičních postav Nino Burdžanadzeová pak podle agentury Interfax měla dokonce navrhnout, aby se záležitostí s fiktivní reportáží o ruském vpádu do Gruzie zabývala i Rada bezpečnosti OSN.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
