„Vždyť my vlastně ani nevíme, jak naše filharmonie hraje a jakých výkonů dosahuje,“ poznamenal včera rektor Janáčkovy akademie múzických umění Václav Cejpek. Filharmonici, oceňovaní v zahraničí a vystupující na prestižních světových pódiích, totiž v Brně zkoušejí v nevyhovujícím komorním prostředí Besedního domu, kde dokonce sami ohrožují svůj sluch - a hrají bez možnosti větších zkoušek v prostředí Janáčkova divadla, jež je o něco lepší.
„Velké orchestry Brno uznávají, ale některé tu už odmítly vystoupit. To je třeba případ Birminghamské filharmonie,“ připomněl bývalý šéf Filharmonie Brno Bohuš Zoubek, za jehož ředitelování vznikl plán stavby koncertního sálu na nynějším parkovišti mezi Veselou a Besední ulicí.
Besední dům nevyhovuje ani kapacitně, na jeviště Janáčkova divadla se zase hudebníci příliš často nedostanou, protože se na něm střídají především soubory opery a baletu Národního divadla Brno. „V zahraničí je běžné, že koncertní sál pro patnáct stovek posluchačů má každé okresní město. A v Japonsku ve městě jako Brno najdete nejméně tři,“ podotýká člen filharmonie violista Tomáš Kulík.
Dohoda mezi městem a krajem je otevřená už osm let
Na stavbu Janáčkova kulturního centra, jak se má komplex jmenovat, nejsou stále peníze. „Finišuje příprava podkladů pro územní rozhodnutí, které by mělo potvrdit základní parametry v rámci historického centra. Pak ale přijde problém v podobě financování,“ říká náměstek primátora Daniel Rychnovský.
Radnice je totiž připravena dát pouze 200 milionů korun z ceny, kterou už před dvěma lety odhadovali odborníci na 1,2 miliardy. Stejně by chtěli od kraje, aby se o zbytek usilovalo od státu a sponzorů. Městští a krajští politici se ale za osm let nedohodli. „Myslel jsem, že nebude problém získat po čtyři roky po padesáti milionech korun, ale dohoda mezi městem a krajem prostě není. Jsem zvědav, jak to bude v dalším funkčním období,“ připouští krajský radní zodpovědný za kulturu Jan Letocha, který již nekandiduje.
Bez dohody radnice a kraje však nemá Brno šanci ani na příspěvky z veřejných zdrojů. Například ve Zlíně přitom na tamní koncertní sál spojený s kongresovým centrem vyčerpají téměř celou částku určenou pro město z regionálního operačního programu EU. V Budějovicích sice zdroje peněz jasné nemají, ale první architektonické návrhy včetně Kaplického práce zaplatili tamní nadšení podnikatelé.
Stejně nedočkavě jako hudebníci čekají na adekvátní podmínky pro svoji práci, motoristé vyhlížejí další parkovací místa, která mají být dílem soukromého investora. Ani v tomto případě není však stále jasno. S největší pravděpodobností tak centrum bude vznikat ve dvou etapách, přičemž nejprve vzniknou podzemní garáže za asi 400 milionů korun ze soukromých zdrojů. Kolik parkovacích míst v nich bude, však určí definitivně posudky mapující stav podloží. Zatím se hovoří o čtyřech stovkách stání.
Zatím před časem radní alespoň modernizovali parkoviště, kde má Janáčkovo kulturní centrum vyrůst. I když náklady na instalaci automatických zádržných systémů činily asi čtyři miliony korun, považuje je vedení města za přechodnou investici, která se do chvíle, než se začne stavět, vrátí.
„Velké orchestry Brno uznávají, ale některé tu už odmítly vystoupit. To je třeba případ Birminghamské filharmonie,“ připomněl bývalý šéf Filharmonie Brno Bohuš Zoubek, za jehož ředitelování vznikl plán stavby koncertního sálu na nynějším parkovišti mezi Veselou a Besední ulicí.
Besední dům nevyhovuje ani kapacitně, na jeviště Janáčkova divadla se zase hudebníci příliš často nedostanou, protože se na něm střídají především soubory opery a baletu Národního divadla Brno. „V zahraničí je běžné, že koncertní sál pro patnáct stovek posluchačů má každé okresní město. A v Japonsku ve městě jako Brno najdete nejméně tři,“ podotýká člen filharmonie violista Tomáš Kulík.
Dohoda mezi městem a krajem je otevřená už osm let
Na stavbu Janáčkova kulturního centra, jak se má komplex jmenovat, nejsou stále peníze. „Finišuje příprava podkladů pro územní rozhodnutí, které by mělo potvrdit základní parametry v rámci historického centra. Pak ale přijde problém v podobě financování,“ říká náměstek primátora Daniel Rychnovský.
Radnice je totiž připravena dát pouze 200 milionů korun z ceny, kterou už před dvěma lety odhadovali odborníci na 1,2 miliardy. Stejně by chtěli od kraje, aby se o zbytek usilovalo od státu a sponzorů. Městští a krajští politici se ale za osm let nedohodli. „Myslel jsem, že nebude problém získat po čtyři roky po padesáti milionech korun, ale dohoda mezi městem a krajem prostě není. Jsem zvědav, jak to bude v dalším funkčním období,“ připouští krajský radní zodpovědný za kulturu Jan Letocha, který již nekandiduje.
Bez dohody radnice a kraje však nemá Brno šanci ani na příspěvky z veřejných zdrojů. Například ve Zlíně přitom na tamní koncertní sál spojený s kongresovým centrem vyčerpají téměř celou částku určenou pro město z regionálního operačního programu EU. V Budějovicích sice zdroje peněz jasné nemají, ale první architektonické návrhy včetně Kaplického práce zaplatili tamní nadšení podnikatelé.
Stejně nedočkavě jako hudebníci čekají na adekvátní podmínky pro svoji práci, motoristé vyhlížejí další parkovací místa, která mají být dílem soukromého investora. Ani v tomto případě není však stále jasno. S největší pravděpodobností tak centrum bude vznikat ve dvou etapách, přičemž nejprve vzniknou podzemní garáže za asi 400 milionů korun ze soukromých zdrojů. Kolik parkovacích míst v nich bude, však určí definitivně posudky mapující stav podloží. Zatím se hovoří o čtyřech stovkách stání.
Zatím před časem radní alespoň modernizovali parkoviště, kde má Janáčkovo kulturní centrum vyrůst. I když náklady na instalaci automatických zádržných systémů činily asi čtyři miliony korun, považuje je vedení města za přechodnou investici, která se do chvíle, než se začne stavět, vrátí.
