* Jak jste se dostala k filmu, tedy nejdříve k herectví a později i k režii?
Samozřejmě - moje sestra a matka jsou obě herečky, což mne k herectví také přivedlo. Další příčinou bylo ale i to, že jsem vždy byla hodně samostatná a hraní mi zajistilo určitý příjem a díky tomu i nezávislost. Moje umělecké ambice a touha po svobodě mě dovedly i k filmové režii.
* Jako herečka jste od svého debutu ve třinácti letech pracovala s řadou režisérů. Která spolupráce vám přinesla nejvíce?
Od každého režiséra jsem se hodně naučila. S Emmanuelle Bercot jsem natočila svůj první film a spolupracovali jsme vlastně od mých třinácti až do jednadvaceti let, takže od ní jsem se toho rozhodně hodně dozvědela o filmu. A například od Benoita Jacquota, s kterým jsem natočila tři filmy, jsem se mnohému přiučila nejen o herectví, ale také celkově o natáčení, o tom, jak vést filmový štáb, a podobně.
* Scénář ke svému prvnímu filmu Dětská sleva jste napsala v šestnácti letech, ale do kin se tento snímek dostal až v roce 2004. Můžete přiblížit jeho vznik?
Film jsem si vyráběla vlastně sama. Kamery se ujal můj bratr, který byl v té době také velmi mladý, ale měl už jisté zkušenosti. Natáčeli jsme čtyřikrát tři dny během jednoho celého roku. Následně jsem se musela naučit, jak se film stříhá a najít lidi, kteří by mi s dokončením filmu pomohli, takže film vznikal opravdu hodně dlouho.
* Za scénář k Dětské slevě jste dostala několik cen, například cenu „Objev“ (Émergence) od společnosti Sopadin...
Ano. Ta cena Objev vlastně znamenala, že jsem dostala takový dárek - týdenní pobyt v hotelu Accor dle svého výběru. To bylo docela fajn. Vzala jsem tam svého mladšího bratra Koliu, který ve filmu hrál.
* Scénář ke svému druhému filmu Charly jste si opět napsala sama, proč jste si zvolila právě toto téma?
Chtěla jsem natočit příběh čtrnáctiletého chlapce, na prahu dospívání, který právě poznává svět a získává první zkušenosti. Znám několik takových filmů o dívkách, ale mně připadalo zajímavé podívat se na chlapecké dospívání, které je podle mne těžší.
* Ve filmu hraje váš mladší bratr, druhý bratr se ujal opět kamery a natáčelo se v karavanu vašich prarodičů. Byl to hodně rodinný podnik?
Vlastně ano, byla jsem ráda za podporu, kterou mi moje rodina poskytovala. Sice jsem už poměrně zkušená herečka, ale jako režisérka jsem stále poměrně nejistá. Také jsem musela z praktických důvodů využít možnosti, které se mi takto nabízely. Titulní roli jsem napsala pro herečku Julii-Marii Parmentier, protože jsem ji dobře znala.
* Ve filmu je jedna sexuální scéna mezi prostitutkou Charly a postavou, kterou hraje váš bratr. Bylo hodně náročné režírovat v takové chvíli vlastního mladšího bratra?
Bylo to choulostivé a ano, docela náročné. Ovšem natáčení bylo náročné hlavně pro herce. Byl to hodně intenzivní, vyčerpávající a díky tomu možná až magický zážitek.
* Film působí velmi silně, jak se vám podařilo herce přimět k takovým výkonům?
Byla jsem na ně tvrdá. I když jsem mladá, mám už dostatečné vlastní herecké zkušenosti, abych věděla, co je třeba.
* Poradila byste divákům, jak se mají na vaše filmy, zejména pak Charly, který je poměrně specifický, dívat?
Určitě bych nikomu nechtěla říkat, jak si má moje filmy vykládat. Film má mluvit sám za sebe. Nechci dávat žádné návody. Důležité je, aby divák násilně nehledal vysvětlení sám v sobě, protože moje filmy přemýšlí za něj. V nich jsou odpovědi na případné otázky.
