ČESKÝ TALENT
Vkinech teď můžeme vidět snímek Mír s tuleni. Je pod ním podepsaný devětadvacetiletý Miloslav Novák, který při cestě za tuleni procestoval tři kontinenty a získal pro film italského koproducenta. Na Mír s tuleni je tedy možné narazit i v italských kinech. Inspirační moment vzniku filmu je poněkud bizarní. „Někdy před pěti lety se mi zdál sen, v němž jsem viděl slova. Ta jsem později díky letáčku jedné cestovní kanceláře, která nabízela zájezdy na Sardinii, identifikoval jako foca monaca, tedy tuleň středomořský,“ vysvětluje Slávek Novák. Odjel proto na Sardinii, kde by, jak doufal, měl tuleně objevit: „Tuleně jsem tam viděl jen zakonzervované v různých podobách: vycpané, nafocené, podle tuleně se tam jmenovaly ulice i hotely...“ Strávil tam měsíc, když se pak vrátil domů, vypukly v Čechách povodně, během nichž uplaval lachtan Gaston.
To ho přimělo k natočení filmu „mezi tuleněm a lachtanem“, dvěma příbuznými druhy ploutvonožců, které si lidé často pletou. „Hlavní rozdíl je v tom, že tuleně středomořského už dnes prakticky nikde nepotkáte a nedaří se ho chovat ani v zoologických zahradách, kdežto lachtanů jihoafrických jsou stále ještě plné pláže a v zoo patří k největším atrakcím. Přitom osud tuleňů středomořských by mohli lachtani jihoafričtí brzy následovat,“ vysvětluje Novák.
Nákladný projekt se podařilo financovat díky koprodukci s italskou společností Panda Film: „Šel jsem do italské televize, kde jsem se zavřel do archivu a prohlížel filmy. Zjistil jsem tam, že jediný člověk, který kdy tuleně pořádně natočil, je Emanuele Coppola, od něhož kupuje záběry i BBC nebo National Geographic.“ Nebylo to jednoduché, ale Coppolu se mu podařilo pro film získat: „Udělal jsem s ním rozhovor v moři, snažil jsem se přizpůsobit se zvířeti – a to se mu líbilo.“
Původní plán natočit čistě přírodopisný film se postupně vyvinul. Mír s tuleni je tedy nejen o zvířatech, ale i o lidech, na které se režisér pokouší se dívat jako na jeden z živočišných druhů. Při natáčení procestoval Slávek Novák Středomoří, kde pátral po tuleních. Poté jel i do Afriky, kde v noci viděl na pobřeží množství umírajících lachtanů: „To byl nejsilnější moment celého natáčení.“
K profesi dokumentaristy se Novák dopracoval se stejnou důkladností, s jakou teď točí filmy. Původně se chtěl věnovat hudbě, film ho ale přitahoval a chtěl se o něm něco dozvědět. Nejdřív studoval filmovou školu v Písku, pak filmovou vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, později přešel na katedru střihové skladby na FAMU a po jejím dokončení pokračoval ve studiu dokumentární tvorby tamtéž. Na FAMU natočil společně s Lucií Královou (autorkou úspěšného dokumentu Ztracená dovolená) snímek Zlopověstné dítě, který v roce 2003 vyhrál festival dokumentů v Jihlavě. Je to portrét dvacetiletého truhláře, jenž žije tématem holokaustu, navštěvuje vyhlazovací tábory a píše o tom knihy. Film končí cestou Michala do Izraele: „Myslím si, že ho natáčení filmu přimělo k rekapitulaci toho, čím se dosud zabýval, a proto také vyústilo v jeho cestu do Ejlatu.“ Vznik snímku byla hodně osobní zkušenost, která zasáhla do života nejen protagonisty filmu, ale nasměrovala i další tvorbu obou autorů.
Velmi osobní byl i portrét vysokoškolského profesora a filmového kritika Jiřího Cieslara, který Slávek natočil před šesti lety: „Byl to svérázný, tajemný člověk, vlastně jsem ho před natáčením moc neznal, ale fascinovala mě na něm řada věcí. Chtěl jsem se dozvědět, kdo to je.“ Tahle snaha je společná všem filmům, na nichž Novák pracoval: „Dopátrat se něčeho, nechat se překvapovat, dívat se na protagonistu nebo na téma z nových úhlů pohledu. To mě zajímá. Člověk se navíc dozví spoustu věcí i o sobě, jsou to takové zkoušky, které vás mohou dost ovlivnit, proměnit vaše názory a postoje. Filmový dokument je hodně svobodná a autentická forma.“ On sám má rád, když ho v kině něco překvapí – a navíc je to pravdivé: „Když film stojí za to, vnímám ho nejen emocionálně a racionálně, ale i tělesně, pak vím, že to bylo ono.“ Překvapivý a možná i fyzický zážitek by mohl nabídnout film, který by režisér jednou rád natočil: „Uvažuji, jestli by bylo možné dokumentárně zpracovat knihu, která kombinuje deníkové vyprávění s odborným textem, napsal ji Wilhelm Reich, první asistent Sigmunda Freuda, ta kniha se jmenuje Funkce orgasmu.“
***
Hrdiny dokumentární bajky
Mír s tuleni jsou ploutvonožci, film ale hodně vypovídá především o lidech. Kde se snímek promítá, se dozvíme na www.mirstuleni.cz.
