Ve filmu Bratři Bloomovi autor přichází s originálním řešením českého sporu o pražskou katedrálu - udělat z ní muzeum a pak tam dát bombu. Jinak ale nic moc.
Být autorem slibného debutu má pro autora i stinné stránky. Na jeho druhé dílo jsou naložena značná očekávání, předpokládá se, že rozhodne o tom, zda prvotní úspěch byl dílem náhody či izolovaného záchvěvu inspirace, nebo zda se na scéně skutečně objevila nějaká nová výrazná osobnost. Za projev „syndromu druhého filmu“ se dá považovat i snímek Bratři Bloomovi režiséra Riana Johnsona (1973). Zdejšího diváka kromě toho může zaujmout, že některé důležité scény toho díla se odehrávají v Praze a že v něm česká metropole vypadá stejně úhledně a mile jako tváře elegantních protagonistů.
Johnson před čtyřmi roky zaujal filmem Brick (na programech českých kabelovek a ve videopůjčovnách pod nepříliš invenčním názvem Zmizení). Je to snímek v dobrém slova smyslu podivný - příběh typický pro filmy noir 40. a 50. let je v něm přesazen mezi současné středoškoláky, kteří navíc všichni mluví jako postavy z knih Raymonda Chandlera. Jakkoli tahle premisa může působit jako vycucaná z prstu, má Johnsonova prvotina syrovou intenzitu, není to jenom výstřední stylistické cvičení. Okázale umělý svět tohoto filmu je prokrvován velmi reálným osamocením, touhou. V Bratrech Bloomových používá Johnson metodu velmi podobnou, tentokrát je ale výsledek -při vší barvitosti postav a exteriérům navzdory - spíš bezkrevný.
Prácička pro „kavky“ v hledišti Za svoje „cvičiště“ si tentokrát Johnson vybral jiný klasický americký žánr, filmy la Podraz, jejichž hrdiny jsou podvodníci, kterým se anglicky říká „con men“ - lidé, kteří svoje oběti utáhnou na složitou a důmyslně inscenovanou legendu. Vlastně mají podobnou práci jako filmaři, kteří také inscenují fikci, pro „kavky“ v hledišti. Možná i proto o takových postavách rádi točí.
Hlavními postavami Johnsonova snímku jsou dva bratři Bloomovi, jeden se jmenuje Stephen (Mark Ruffalo), druhému se z blíže neurčených důvodů říká jen Bloom (Adrien Brody). Mají pověst těch nejrafinovanějších podfukářů na světě, Stephen jejich kousky plánuje, Bloom je provádí. Klamání obětí má v jeho případě i jakousi terapeutickou dimenzi, v reálném životě není schopen projevit city, daří se mu pouze tehdy, když je „v roli“. Zároveň ale touží po životě dopředu nenapsaném, v návalu trudnomyslnosti proto pověsí řemeslo na hřebík.
Starší bratr ho ale přemluví na ještě jeden, poslední a vrcholný kousek, jehož obětí se má stát pohledná a dost excentrická dědička Penelope (Rachel Weiszová). Anebo se ochranitelský starší bratr snaží spíš Bloomovi pomoci, aby se přes předstírání citů dostal k nějakému nepředstíranému cítění? Anebo je to všechno ještě nějak jinak? V každém případě se Bloom, chudák jeden dezorientovaná, ocitá spolu s Penelope v situaci, kdy je těžké přijímat, co se hrdinům předkládá k věření, stejně tak se ale všechno nedá šmahem odsoudit jako podvod.
Malebná pražská kašírka I tentokrát Johnson zasazuje svoje hrdiny do přiznaně nereálného světa - znaky současnosti se v něm mísí s rekvizitami z dobrodružných knih pro předpubertální kluky (parník, na němž hrdinové plují do Evropy). Bratři Bloomovi se v tomhle ohledu až příliš podobají snímkům Wese Andersona (Život pod vodou, Darjeeling s ručením omezeným), v Johnsonově filmu ale ten postup působí odvozeně a prázdně, podobně jako Praha - malebná a nadčasově vyhlížející kašírka.
Bratři Bloomovi jsou film dusící se pod vrstvou líbeznosti, která neponechává místo ani pro příběh, ani pro vlastní téma snímku. Z údajně geniálních podfuků bratrů z titulu jsou lehce odbyté náznaky, hlubší významy jsou zbytečně okázale signalizovány, stává se z nich ale spíš téma trochu povrchní konverzace než zdroj prožitku.
Poté co se film docela svižně rozběhne, se velmi rychle vyčerpá, v krátkém flashbacku do dětství hrdinů je řečeno všechno podstatné a dál se to už jenom dlouze rozžvatlává. Ani příběh sám není natolik zajímavý, aby film utáhl, někdy dokonce jako by nezajímal ani autora.
V Bratrech Bloomových skoro všechno vypadá dobře - smutné oči Adriena Brodyho, potřeštěná Rachel Weiszová, pro Američana exotické scenérie, mlčenlivá Japonka Bang Bang (Rinko Kikučiová), pár jemných fórků, exploze na věži Chrámu svatého Víta, policejní octavie v akci. Je to filmová obdoba barevného časopisu na lesklém papíře, na jaký člověk narazí v letadle. Člověk ho prolistuje, když už ho má před sebou, nanejvýš ale jen s mírným zájmem, spíš ani to ne.
HODNOCENÍ LN
*****
Bratři Bloomovi
USA 2008
Scénář a režie: Rian Johnson
Hrají: Adrien Brody, Mark
Ruffalo, Rachel Weiszová a další
