CURYCH Na divadelních prknech sklízí vavříny již čtyři desetiletí a za stejnou dobu ztvárnil řadu skvělých rolí i na plátně. Do povědomí širší veřejnosti se ale švýcarský herec Bruno Ganz, který dnes oslaví sedmdesátiny, dostal až v poslední dekádě.
Největší popularitu mu vynesla role Adolfa Hitlera ve filmu Pád Třetí říše, který byl v roce 2005 nominován na Oscara za nejlepší zahraniční film a za nějž Ganz získal několik cen. Herec prý roli nejdříve nechtěl přijmout, po třech měsících zvažování se nakonec rozhodl, že se „převtělí“ do Hitlera.
Čeští diváci mohou Ganze znát také jako anděla Damiela z filmů Wima Wenderse Nebe nad Berlínem (1987) a Tak daleko, tak blízko! (1993) či z novějších snímků Baader Meinhof Komplex a Předčítač (oba z roku 2008).
Ganz také několikrát navštívil ČR, například loni na mezinárodním filmovém festivalu Febiofest v Praze převzal čestnou cenu Kristián. Loni Ganz rozšířil sbírku svých cen i o cenu Astor za celoživotní dílo na festivalu v argentinském Mar del Plata a ocenění za evropský přínos světové kinematografii od Evropské filmové akademie. Bruno Ganz se narodil ve švýcarském Curychu 22. března 1941. Již jako devatenáctiletý debutoval ve filmu Der Herr mit der schwarzen Melone, jímž však ještě filmovou kariéru nerozjel.
O rok později se Ganz poprvé představil na divadle, jemuž zasvětil téměř dvě následující dekády života. Hrál převážně v Německu, kde ho v roce 1973 německý časopis Současné divadlo označil za herce roku. V roce 1976 dostal Ganz Německou filmovou cenu.
Od sedmdesátých let se mu dařilo i ve filmu, pracoval s režiséry jako Werner Herzog či Francis Ford Coppola. Po boku Laurence Oliviera si zahrál v thrilleru Hoši z Brazílie, vedle Klause Kinského a Isabelle Adjaniové účinkoval v hororu Upír Nosferatu a posléze hrál v několika desítkách filmů.
Jeho zatím posledním filmem je snímek s názvem Syté barvy, kde Ganz představuje muže, který zestárl se svou ženou, aniž by našel skutečný klid a pochopil svou partnerku.
