PRAHA Těžba zemního plynu z břidlic je nyní módní záležitostí. A tato móda se šíří i do Česka. Podle informací Lidových novin chce na českém území prozkoumat výskyt plynonosných břidlic australská společnost BasGas a britská Cuadrilla Resources.
BasGas, přesněji řečeno její česká pobočka BasGas Energia Czech, v lednu poslala oznámení na ministerstvo životního prostředí, do jehož kompetence povolování průzkumu i těžby nerostných surovin náleží. BasGas chce zkoumat nekonvenční ložiska plynu ve středních Čechách. Konkrétně se jedná o území jižně od dálnice D5 mezi Prahou a Berounem o rozloze 93 kilometrů čtverečních.
„Podle žádosti o stanovení průzkumného území by nejprve měl být na základě studia dostupných archivních dat zpracován strukturněgeologický model oblasti, který by byl následně zpřesněn povrchovými nedestruktivními geofyzikálními pracemi. Tyto práce by vymezily menší pilotní území, v němž bude odvrtán vrt,“ uvedla mluvčí ministerstva Michaela Jendeková.
Žádost o povolení průzkumných prací již v září podala prostřednictvím dceřiné firmy Cuadrilla Morava britská Cuadrilla Resources. Ta si vyhlédla lokalitu Meziříčí na rozhraní Olomouckého, Moravskoslezského a Zlínského kraje.
Vyřízení obou žádostí komplikuje složitá legislativa. Zatím ministerstvo čeká, až zpráva o zájmu těžebních firem vyjde v Úředním věstníku Evropské unie. Teprve poté může zahájit správní řízení.
Na optimistická očekávání, že Česko sníží svou závislost na dovozu plynu, je tedy zatím brzy. „Problém je v tom, že nikdo zatím u nás nezkoumal, zda jsou uhlovodíky v břidlicích vůbec obsaženy. Ne každá břidlice je roponosná nebo plynonosná,“ připomněl jednatel poradenské firmy ENA a expert na oblast plynárenství Jiří Gavor.
Průzkum ložisek je navíc časově dost náročný, potrvá řádově roky. „Vyhloubení vrtu zabere tři až čtyři měsíce, zkoušky také. Velmi zajímavé ložisko lze začít těžit zhruba za rok, častěji to trvá dva až tři roky,“ dodává Stanislav Benada, ředitel hodonínského Muzea naftového dobývání a geologie a v současnosti též poradce Cuadrilly.
Ministerstvo životního prostředí zatím nechce říci, zda žádosti investorů schválí nebo zamítne. „Vlastní projektované průzkumné práce by zřejmě závažnější vliv neměly. Rizikovým prvkem by mohl být více než jeden kilometr hluboký vrt, především z hlediska vlivu na podzemní vody. Rizikem v případě těžby by byl opět především vliv na režim podzemních vod,“ dodává mluvčí Jendeková.
Právě Cuadrilla Resources zřejmě v následujících týdnech dosáhne prvenství - jako první v Evropě zahájí dobývání zemního plynu z břidlic. Těžbu se chystá zahájit v severoanglickém Lancashiru.
Proti záměru firmy však protestují britští ekologové. Žádají zablokování prací a argumentují využitím údajně nevyzkoušených technologií. Obavy mají ze znečištění podzemních vod. Varují též, že těžební lokalita se nachází pouhých šest kilometrů od 150tisícového města Blackpoolu.
Odborníci oslovení LN se však těžby z břidlic neobávají. „Je to jeden z nejčistších způsobů dobývání nerostných surovin, který se v praxi neliší od klasické těžby ropy a plynu. Do vrtu se pod tlakem pumpuje kapalina na bázi vody a velmi jemný písek, který zabrání vzniklým trhlinám, aby se uzavřely,“ vysvětluje Benada. Lidem může vadit pouze hluk při hloubení vrtu.
Plyn z břidlic Zemní plyn se dosud těžil hlavně z porézních hornin, dobývá se také společně s ropou a černým uhlím. Víc plynu než v klasických nalezištích je zřejmě obsaženo v břidlicích. Těžba plynu z hornin je technicky náročnější a nákladnější. Přesto láká zejména ty země, které jsou nyní závislé na dovozu plynu ze zahraničí.
Předmětem debat jsou ekologické dopady těžby plynu z břidlic. Diskusi před rokem rozvířil americký dokumentární film Gasland. Horninu je nejprve nutné narušit směsí vody, písku a chemikálií, až poté se z ní plyn uvolní. Existují proto obavy ze znečištění podzemní vody i z rozsáhlých úniků „skleníkového plynu“ metanu do atmosféry.
V USA vytěžili v roce 2009 88 miliard m3 Objem těžby narostl o 54 procent
