PRAHA O výhodnosti v zahraničí již běžných projektů PPP se v Česku mluví již desítky let. Zatím se však podařilo realizovat jen jeden. Firmy mají přitom o tento druh projektů zájem.
„Určitě bychom zvažovali zapojení se do projektu PPP. Pravděpodobně bychom se formou konsorcia se stavební firmou nebo bankou zúčastnili,“ řekl Leoš Andrle, ředitel developmentu firmy Sekyra Group. Ta by se v případném konsorciu starala zejména o zajišťování financování a organizaci.
Podobně mluví i ostatní firmy. „Pokud by se nějaký projekt PPP připravil, rozhodně bychom do toho šli. Zájem o tyto projekty máme,“ řekl František Polák, mluvčí Metrostavu. Ten získal první PPP projekt, který v květnu schválila vláda.
Za zhruba 2,7 miliardy korun má pro ministerstvo obrany dostavět střešovickou nemocnici v Praze. Dostavba formou PPP má být přibližně o 269 milionů korun levnější, než kdyby si projekt zajišťovala nemocnice sama.
Příprava této akce však trvala šest let a nedá se očekávat, že by se přípravná fáze brzy výrazně zkrátila. „Připravit PPP projekt není otázka měsíců, je to složitý proces. Všichni se to musí nejdříve naučit, ty další projekty snad půjdou rychleji,“ řekl Polák.
Podle Jindřicha Topola, výkonného ředitele divize železničního stavitelství a člena představenstva firmy Skanska, však v Česku chybí potřebná legislativa pro úspěšné nastartování PPP projektů. „Česká republika v oblasti využívání PPP projektů bohužel zaostává. Ty se přitom stávají standardní součástí realizace rozvoje dopravní infrastruktury všude ve světě,“ řekl Topol. Nedostatky v legislativě potvrzuje i nedávno zveřejněná studie právní kanceláře Rowan Legal. Podle ní by se měla zejména zavést legální definice pojmu „koncese“ v koncesním zákoně. Právě to je totiž základem PPP projektu – investor financuje stavbu infrastruktury výměnou za poplatky, které mu poplynou z jejího časově omezeného provozu. Podle Rowan Legal však i přes tyto nedostatky v legislativě lze PPP projekty v Česku připravovat a spouštět. Jednou z mála českých firem, která má s PPP projekty již zkušenosti, je stavební firma Eurovia. Ta loni v září začala stavět 52kilometrový úsek čtyřproudé dálnice v úseku Nitra – Banská Bystrica. Hodnota tohoto projektu je vyčíslena na 887 milionů eur, v přepočtu necelých 22 miliard korun.
Granivia, dceřiná firma společnosti Eurovia, se zavázala k vyprojektování, financování, výstavbě, provozu a údržbě vybraných úseků dálnice. Výměnou za to bude provoz a údržbu zajišťovat po dobu 30 let. „Nejsložitější na celém projektu bylo zajištění financování v době, kdy byl svět zasažen hospodářskou krizí,“ řekla Iveta Štočková, mluvčí Eurovie. I tato firma by se však výběrového řízení na PPP projekty v oblasti dopravní infrastruktury určitě zúčastnila.
***
VÝSTAVBA DÁLNIC A RYCHLOSTNÍCH SILNIC Aspiranti na výstavbu za soukromé peníze
dálnice D3 úsek Veselí nad Lužnicí – České Budějovice a navazující rychlostní komunikace R3 k rakouské hranici
Dálnice D11 směrem na Polsko Rychlostní silnice R35 z Hradce Králové do Mohelnice
Úseky, kde chybí peníze dálnice D47 včetně přiváděčů D8 z Prahy do Ústí nad Labem dálnice D11 karlovarská R6 některé železniční uzly, například v Brně Pramen: MD
Plánované PPP Dostavěné Nedostavěné a chybí peníze
