PRAHA Přestože má jít o krajní řešení, výhrůžka insolvenčním řízením se v Česku stává běžnou cestou vymáhání nezaplacených pohledávek. Mnohdy neoprávněně.
Nejnověji si insolvenční návrh vykoledovala stavební společnost Hochtief od dodavatele Mramor Slivenec. Hochtief údajně dluží přes milion korun, nároky ale odmítá jako neodůvodněné.
„Někdy různé subjekty sahají k insolvenčnímu řízení z ne zrovna čestných pohnutek. Podání šikanózního návrhu je v jejich rukou silným nástrojem se zásadními účinky,“ upozornil David Vosol, partner v advokátní kanceláři bp v Braun Haškovcová.
Více insolvenčních návrhů potvrzuje i ministerstvo spravedlnosti. „Zaznamenáváme nárůst počtu insolvenčních řízení. Zákon platný od minulého roku se stává známým a dostává se do praxe,“ uvedla mluvčí resortu Jitka Zinke. K tuzemským soudům už bylo podáno přes šest a půl tisíce návrhů.
„Existují kauzy, kdy díky insolvenčnímu návrhu došlo k okamžité úhradě již dávno splatných pohledávek. Principiálně však tento postup považujeme za nebezpečný, neboť musí být až poslední a krajní možností,“ uvedl Cyril Mores z poradenské společnosti Creditreform.
Během insolvenčního řízení smí dlužník jen velmi omezeně nakládat s majetkem, což znamená nemalé komplikace. Při podání návrhu přitom není třeba nijak dokazovat jeho oprávněnost.
Jedním z důvodů tohoto stavu jsou i dopady hospodářského útlumu, které podrývají důvěru a vytváří silné finanční tlaky. „Je znát, že nervozita stoupá. Firmy mají často dojem, že když nedostanou své peníze dnes, tak už se k nim nemusí dostat,“ popsal Vosol.
Případy z posledních měsíců dokazují, že zneužívání insolvence nabývá na síle. Příkladem je společnost Geosan Group, která byla po několikaměsíčním řízení soudem označena za zdravou a navrhovatelé se tak domáhali sporných pohledávek v rozporu se zákonem. Podobnou zkušenost má také firma Strabag.
„Jedná se o poměrně zneužitelný nástroj, neboť insolvenční návrh si veřejnost automaticky vysvětluje negativně a většinou významně poškozuje jméno firmy,“ komentoval to Mores.
Zákon sice ukládá povinnost náhrady škody v případě neoprávněného řízení, u řady těžko dosažitelných navrhovatelů se ale poškození ke svým penězům nikdy nedostanou. Řešením by podle Vosola bylo například povinné skládání kauce na náhradu škody při podání návrhu nebo zavedení poplatků z vymáhané částky. Současná novela zákona s tím ale nepočítá.
***
Firmy mají čím dál častěji dojem, že když nedostanou své peníze dnes, tak už se k nim nemusí dostat
