Premiéru Fischerovi se ale nepodařilo pokořit rekordní důvěru lidí v designovaného premiéra Josefa Tošovského v lednu 1998, kdy mu v průzkumu STEM vyslovilo důvěru 85 % dotázaných. Informuje o tom ředitel STEM Jan Hartl.
Fischer se podle průzkumů STEM těší největší důvěře lidí už zhruba třetinu roku. V porovnání s červnem nyní důvěřuje Fischerovi o 18 procent lidí více a Klausovi o šest procent více.
Zatímco důvěru ve Fischera STEM před červnem nezjišťoval, neboť jeho vláda se ujala funkce až v květnu, Klaus zaznamenal v červnu prudký pokles důvěry občanů. V únoru mu důvěřovalo 70 procent lidí, v červnu to bylo 55 procent, což bylo v průzkumech STEM nejméně od jeho prvního zvolení prezidentem v roce 2003.
Jarní velký pokles důvěry lidí v Klause se časově kryl s vnitropolitickou krizí, která vyvrcholila parlamentním vyslovením nedůvěry koaličnímu kabinetu premiéra Mirka Topolánka a jeho nahrazením Fischerovou úřednickou vládu. Média i někteří politici tehdy spekulovali, že na pádu Topolánkovy vlády, mimo jiné uprostřed českého předsednictví EU, se Klaus v zákulisí aktivně podílel. Před jmenováním Fischera premiérem byl Klaus až na ojedinělé výkyvy dlouhodobě nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem v Česku.
Rychetskému důvěřuje více než polovina lidí
Nadpoloviční většina lidí - 55 procent - důvěřuje podle průzkumu STEM ještě předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému. Naopak šéfům obou komor parlamentu důvěřuje jen něco málo přes dvě pětiny lidí - předsedovi Senátu Přemyslu Sobotkovi (ODS) 42 procent a předsedovi Poslanecké sněmovny Miloslavu Vlčkovi (ČSSD) 41 procent občanů.
Z dlouhodobých údajů STEM plyne, že důvěra lidí v Rychetského trvale klesá od ledna roku 2007. V porovnání s loňským říjnem mu nyní důvěřuje o pět procent lidí méně. Jejich důvěra v Přemysla Sobotku a Vlčka kolísá. Oproti letošnímu únoru důvěřuje Sobotkovi o šest procent lidí méně a Vlčkovi o čtyři procenta méně. Fischer a Rychetský se podle STEM těší důvěře napříč politickým spektrem.
Klausovi nejvíce důvěřují přívrženci ODS, Sobotkovi stoupenci ODS, TOP 09 a KDU-ČSL a Vlčkovi příznivci ČSSD a KSČM. Celkově platí, že nejvyšším ústavním činitelům méně důvěřují sympatizanti KSČM.
Rozdíly v důvěře v nejvyšší ústavní činitele vyplývají i ze vzdělání lidí. Například Klausovi důvěřují lidé s vysokoškolským vzděláním méně než občané se vzděláním základním a středním. Naopak s růstem nejvyššího dosaženého vzdělání roste i důvěra občanů v předsedy senátu a Ústavního soudu. Na důvěru v premiéra a šéfa sněmovny vliv vzdělání občanů prakticky vliv nemá.
Průzkum STEM se konal od 12. do 19. října 2009. Bylo při něm dotázáno 1270 respondentů starších 18 let.
