* LN Co vám proběhlo hlavou po tak zdařilém skoku?
Že jsem to konečně zlomil. Že je to tam, i když za minutu dvanáct. Při limitu B 805 centimetrů jsem letos skočil třikrát 801, jednou 820, ale s větrem, teď to vyšlo. Abych se přiznal, už jsem tomu moc nevěřil. Taky proto, že před závodem v Brně pršelo, ale pak se počasí umoudřilo.
* LN Limit jste splnil ve třetí sérii, potom už jste v soutěži nepokračoval. Bylo to proto, že ve stejné sérii si váš kolega Štěpán Wagner natáhl stehenní sval a vy jste se zalekl možného zranění?
Trochu. Vzpomněl jsem si přitom, jak loni můj polský kamarád pátým pokusem skočil 820, ale při šestém si taky natáhl sval. Nechtěl jsem pokoušet osud, bylo by hodně hloupé skočit limit a pak se o olympiádu připravit.
* LN Postupem na olympiádu jste dosáhl životního úspěchu - už jste jej stačil oslavit?
A kdy? (směje se) Vždyť jsem pořád na cestách. V sobotu pozdě večer jsem závodil v Barceloně a brzy ráno jsem letěl zpátky, teď jsem ve středu zase brzy ráno musel do Prahy fasovat oblečení. Řeším spánkový deficit, slavit můžu až po sezoně.
* LN Žijete v Brně, kde se skákalo, a škarohlídi jsou schopni váš výkon zpochybňovat. Víte o tom?
Je to tak, proto jsem byl trochu naštvaný, měl jsem limit skočit už dřív a někde jinde. Ale šéftrenér Václav Fišer mě hned na stadionu uklidnil, že všechno bylo regulérní. Naštěstí tam měli i elektronický větroměr, který ukázal povolenou podporu větru 1,9 metru za vteřinu.
* LN Na mistrovství Evropy či světa dospělých jste dosud nezávodil, teď vás čeká hned olympiáda. Představa souboje s dálkařskou elitou vás neděsí?
Určitě ne. Mám dobrého manažera Alfonze Jucka, který už mě dostal na řadu velkých mítinků, proto se nebojím. Nemám co ztratit, určitě se pokusím o postup do finále. Zazávodit si tam s mým dálkařským vzorem Saladinem z Panamy, mistrem světa, který letos skočil 873, což je nejvíc za posledních čtrnáct let, to by byla paráda.
