Ačkoliv kořeny české a slovenské folkové hudby sahají až do první poloviny šedesátých let minulého století, autoři výstavy Aleš Opekar, Radek Diestler a Petr Hrabalik si vybrali nejdůležitějších deset let 1969-1979, tedy období ohraničené zhruba emigracemi dvou zásadních jmen této scény - Karla Kryla a Jaroslava Hutky.
I přesto, že nechybí ani vzpomínky na festival Porta či různé přehlídky s přesahy do trampské a country hudby, páteří výstavy jsou především jména písničkářů seskupených do legendárního sdružení Šafrán. Nejen pro pamětníky Na dobových dokumentech, úryvcích z odborného tisku, plakátech, ale například i pozdějších hlášeních StB může tak i nepamětník nasát atmosféru paradoxu, kdy v době tuhnoucí normalizace na koncertech vznikala přátelská atmosféra svobody a volnosti. Kromě archiválií týkajících se osudů interpretů a jejich hudby i textů, jsou tak zdařile nastíněny i tehdejší společenskopolitické souvislosti. Navíc v současné době, kdy se celá řada mladých interpretů hlásí k označení „písničkář“, a narůstá tak zájem o důkladnější rekapitulaci kořenů této scény, je výstava důstojným doplňkem například ke knihám Vladimíra Vlasáka Folkaři či Šafrán Přemysla Houdy.
Folk nebyl underground Zajímavým aspektem je i připomenutí, že v případě této scény nešlo o žádné ghetto (jako třeba u skupin z okruhu Plastic People), ale o zcela otevřený organismus, kdy jednotliví interpreti často spolupracovali se zástupci jiných hudebních žánrů - Vladimír Merta tak hrával například i s Jiřím Stivínem či Emilem Viklickým, Jaroslav Hutka s kytaristou Štěpánem Rakem, častými hosty na pódiu byli muzikanti z okruhu Mišíkových Etc... apod. I pro pamětníky pak mohou být cenné nejrůznější rarity - namátkou u nás téměř neznámý obal Mertova debutového alba Ballades De Prague, vydaného ve Francii.
Na vernisáž výstavy, kterou uzavřel vydařený koncert Vlasty Třešňáka a jeho dnes již rockového bandu, si krom pamětníků přišli osobně zavzpomínat i další protagonisté tehdejšího dění Vladimír Merta či Jaroslav Jeroným Neduha.
Popmuseum svou činnost zahájilo v roce 1999 v prostorách bývalé Janáčkovy síně v malostranské Besední ulici. Po totálním zničení velké části prvotní expozice povodní v srpnu 2002 přesídlilo do současného působiště, břevnovského domu U Kaštanu. Aktuální výstavou tak oslavuje desáté výročí existence.
