„Zdá se, že na protesty proti fúzi je už trochu pozdě. Většina investorů to už chce mít za sebou. Spojení bude mít pozitivní dopad v obou firmách,“ řekl agentuře Bloomberg Stephen Pope ze společnosti Cantor Fitzgerald. Volkswagen v srpnu nabídl 3,3 miliardy eur za 42 procent akcií Porsche. Firmy se mají plně sloučit do roku 2011.
Akcie obou firem včera na burze ve Frankfurtu pokračovaly v růstu. Volkswagen si odpoledne připsal 1,7 procenta na 114,94 eura a cenné papíry Porsche zdražily o 2,8 procenta na 57,39 eura.
Anne Kvamová, která má v NBIM na starosti správu akciových podílů, se včera odmítla vyjádřit, co chce její firma dělat, pokud bude Volkswagen v začleňování Porsche do své struktury pokračovat. „Víme, že nejsme sami, komu se fúze nelíbí,“ uvedla Kvamová a dodala, že jde o „velké mezinárodní investory“, odmítla však uvést jejich jména.
NBIM se obává konfliktu zájmů, protože mnozí členové dozorčí rady Volkswagenu jsou z rodiny, která ovládá Porsche. Šéf rady Piech pochází z rodiny Porschů a Piechů, které drží všechny hlasovací akcie Porsche. Ve dvacetičlenné dozorčí radě Volkswagenu má tato rodina čtyři své lidi. Kromě Piecha je to ještě Wolfgang Porsche, Ferdinand Oliver Porsche a Hans Michel Piech.
„Proč by měl Volkswagen kupovat Porsche? Je to kvůli tomu, že dobrá cena vyhovuje majitelům, nebo je to strategická akvizice? My se obáváme, že cena vyhovuje jen těmto dvěma rodinám, ale menšinoví vlastníci přijdou zkrátka,“ tvrdí Kvamová. Pravda je, že Volkswagen zachránil zadluženou společnost Porsche, která měla na nesplacených půjčkách deset miliard eur a hrozil jí kolaps. Původně však měla firma Porsche koupit Volkswagen. Finanční krize však plánům učinila přítrž.
NBIM majetkové podíly v držení norského fondu nezveřejňuje, ale ke konci roku měl fond akcie Volkswagenu za 2,6 miliardy norských korun, což je po přepočtení z tehdejšího kurzu akcií asi 0,4 procenta VW. Norský státní fond dále držel akcie Porsche za 529 miliard norských korun.
Už dříve přitom zástupci norského fondu oznámili, že chtějí aktivněji vystupovat směrem k firmám, jejichž podíly nakupují. Žádají lepší přístup do dozorčí rady, nezávislost manažerů příslušných firem a častější volby členů statutárních orgánů. Norský penzijní fond drží podíly v asi osmi tisících firem po celém světě a je největší firmou svého druhu v Evropě.
Přísnějšími etickými pravidly se fond svázal v roce 2004, aby bylo zaručeno, že nesvěřuje peníze do nákupu podniků, které poškozují životní prostředí, porušují lidská práva nebo vyrábějí zbraně a prodávají je do citlivých oblastí. Zpřísnění vedlo k tomu, že ropný fond už odmítl nakoupit akcie třiceti firem včetně amerického Wal-Martu. Odstoupit od transakce přitom doporučil právě nově ustavený etický panel. Hlavní slovo při fungování fondu má norské ministerstvo financí, které stanovuje pravidla a určuje investiční strategii. Správu fondu má na starosti norská centrální banka.
Proti dopisu, který přišel do centrály Volkswagenu z Norska, se postavila i mluvčí automobilky Christine Ritzová. „Vznik integrované automobilky s Porsche má přísně logické základy. Podtrhuje strategii Volkswagenu, který sází na několik silných značek pod jednou střechou,“ uvedla.
