Státní pohřeb, hrob v Česku. Rodová tradice se po skonu knížete může změnit

Podle Forejta je osobnost Karla Schwarzenberga tak evropsky významná, že mu státní pocty náleží.

„V českém zákoně není specifikováno, jak má vypadat státní pohřeb. Technicky vzato ho může mít kdokoliv. Procedurálně by s tím musel souhlasit prezident, premiér, šéf Senátu a Sněmovny. Pakliže se tito shodnou, pak může padnout nabídka rodině Karla Schwarzenberga. Ta by s tím následně musela souhlasit,“ vysvětlil možný budoucí postup Forejt.

Podle mluvčího vlády Václava Smolky se bude vláda otázkou státního pohřbu zabývat. „Musíme to konzultovat s rodinou pana Schwarzenberga. V tuto chvíli je to ještě čerstvé, musíme vyčkat. Vláda se tím ale bude zabývat,“ shrnul Smolka.

Členové vlády, které MF DNES oslovila, nejsou proti. „Jednoznačně bych souhlasil. Jeho celoživotní služba zemi je zřejmým odůvodněním,“ reagoval Marek Výborný, ministr zemědělství.

První místopředseda vlády Vít Rakušan chce vyčkat na přání rodiny Karla Schwarzenberga, za sebe by ale se státním pohřbem souhlasil. „Neumím si v případě Karla Schwarzenberga, vzhledem k jeho nezpochybnitelnému odkazu pro Česko, představit jediného člena vlády, který by byl proti,“ uvedl Rakušan. Shodně odpověděl i ministr školství Mikuláš Bek a ministr životního prostředí Petr Hladík.

Podoba státního pohřbu se v Česku řídí pouze zvyklostmi. Nárok na něj nikdo nemá, vše je na rozhodnutí rodiny zesnulého a postoji vlády. Zatím se státního pohřbu dočkali jen prezidenti Masaryk, Beneš, Gottwald, Zápotocký, Svoboda a Havel.

Ostatní osobnosti, na jejichž pohřbu stát nějakým způsobem participoval, jako je třeba Karel Gott nebo Otakar Motejl, byly pohřbeny „se státními poctami“, což je široký termín, který nemá žádné jasné hranice. Stěžejní rozdíl od státního pohřbu je ale v tom, že rakev se zesnulým není tažena na dělové lafetě. Rovněž chybí hlavy zahraničních států, jejichž přítomnost dává smysl jen u skonu prezidenta.

Pakliže by se tedy čeští ústavní činitelé shodli s rodinou Karla Schwarzenberga na státním pohřbu, tedy nejvyšší formě ceremoniálního úkonu, dočkali bychom se ho v podobě, jaká tu ještě nebyla. Karel Schwarzenberg byl totiž katolík a představitel významného šlechtického rodu, kde se pohřby řídí rovněž striktně danými tradicemi.

„Je tam spousta specifik a tradic, které s tím souvisejí. Ať už je to přítomnost Schwarzenberské gardy, znaků, nebo vévodské koruny, která se tradičně na rakev dává. Tohle všechno se na tom pohřbu musí odrazit. Těch věcí je mnoho a proto musí pohřeb organizovat někdo, kdo si je toho organizačně vědom,“ upomíná bývalý hradní protokolář Forejt.

Podle něj byl Karel Schwarzenberg tak významnou osobností, že si pohřeb s nějakým stupněm státních poct zaslouží.

„Byl hlavou jednoho z nejstarších šlechtických rodů Evropy. Zemřel člen rodiny, která až do Napoleonských válek vykonávala vládní službu na území svého státu. Byl členem šlechtického klubu, v němž jsou aristokratické rodiny od Švédska po Španělsko,“ zdůraznil Forejt.

Definitivní podobu pohřbu Karla Schwarzenberga si zatím neumí představit ani Ladislav Špaček, mluvčí prezidenta Václava Havla, jemuž dělal Schwarzenberg kancléře.

„Jaká bude definitivní podoba pohřbu, to je věcí diskusí. Státní pohřeb je určen hlavám státu, potom existuje pohřeb se státními poctami, potom pohřeb s různou mírou různých poct, které mohou být odstupňovány podle toho, o jakou osobnost jde. Mohou tam být různé ceremoniální prvky a nejrůznější pocty, jako jsou dělostřelecké salvy, stažení praporů, vystavení kondolenčních listin na našich ambasádách v zahraničí. Těch nuancí je tady tolik, že nelze v tuto chvíli říct naprosto konkrétně, která z nich bude ta definitivní,“ komentoval Špaček.

Podle někdejšího kancléře Václava Klause Jiřího Weigla by státní pohřeb být neměl, neboť tradice velí, že takový mají jen prezidenti. „U ministra zahraničí, kterým Karel Schwarzenberg byl, není ve hře pohřeb s lafetou a státními poctami. Ale i tak se dá úcta a státní pocta vyjádřit důstojně, například smutečním shromážděním ústavních činitelů, vzpomínkou, mší. I to je výrazem velké úcty,“ míní Weigl.

Otázka rovněž je, kde bude Karel Schwarzenberg pohřben. Toto je již zcela v režii rodiny. Schwarzenberkové jsou pochováni zčásti v Rakousku, v Česku mají dvě hrobky – v jihočeském Domaníně u Třeboně a v zámeckém parku na Orlíku. Právě tam si přál být Karel Schwarzenberg pochován.

„Karlův otec je pohřben v Rakousku, ale ten byl hlavou ‚pouze‘ Orlické větve rodu. Karel byl hlavou celého rodu. Dopouštím se spekulací, ale očekávám, že tedy bude pohřben u nás,“ míní Jindřich Forejt. Pak by podle něj Schwarzenberg měl dva pohřby: rozloučení v katedrále ve Vídni a následně v Česku.