Rusko a Katar. Tak rozhodla Mezinárodní fotbalová federace FIFA ve volbě pořadatele světových šampionátů za osm a dvanáct let. Ruku na srdce. Kdo z vás je z toho nadšený? Fotbaloví mocipáni vsadili na jistotu. Peníze na mundialy rozhodně chybět nebudou a zvlášť v ropném ráji v Kataru se dá čekat nevšední zážitek s hypermoderními stadiony, které budou pořadatelé dokonce klimatizovat. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale fotbal patří jinam. Do Brazílie, Anglie, Německa, Francie, Španělska, Portugalska... zkrátka někam, kde je dostatek bláznů, kteří se každé ráno probouzí ve fotbalovém dresu a sní o kariéře velkého hráče.
Fotbalový šampionát totiž opravdu není jen o kvalitní organizaci, což ukázali i poslední evropská mistrovství. Po portugalském karnevalu přišel útulný a přesný, ale fotbalově naprosto sterilní šampionát v Rakousku a Švýcarsku. A teď se dá čekat něco podobného. Fotbal sice patří podle dostupných zdrojů společně s kriketem k nejoblíbenějším sportům Kataru, který je zhruba stejně velký jako Středočeský kraj. Ale jakou fotbalovou historií se může pyšnit? Největším úspěchem místního svazu je světový šampionát do 20 let v roce 1981, kdy mladí Katařané prohráli až ve finále s Německem. Od té doby prakticky nic. Nula na jejich kontě svítí v počtu účastí na světovém šampionátu i medailí z mistrovství Asie.
Nebýt neskutečné minely útočníka Fahada Khalfana, který netrefil ze čtyřiceti centimetrů úplně prázdnou bránu a jeho tým tak vypadl z Asijských her, těžko by se letos objevil v headlinech světových médiích. Není se co divit. Ve světovém žebříčku FIFA je až na 131. místě. A ruku na srdce, přemýšlel by někdo o pořádání šampionátu na Islandu nebo v Thajsku, které jsou na tom v žebříčku podobně?
Nepřemýšlel. Když se řekne Thajsko nebo Island, tak si také nikdo nepředstaví cinkající dolary. Při volbě světových šampionátů snad nejvíce v historii rozhodovaly peníze. Vzhledem k nedávným velkým úplatkářským aférám delegátů doufejme, že pouze obrazně. Souhrnně by oba vybrané státy měly investovat do šampionátů zhruba 100 miliard dolarů.
Celá volba přesto působí dost zvláštně. V posledních týdnech bylo slyšet o velkých šancích Anglie pro rok 2018 a Austrálie o čtyři roky později. Jejich kurzy u sázkových kanceláří letěly prudce dolů. A výsledek? Oba státy vypadly v prvním kole se dvěma, resp. jedním hlasem, zatímco ruský premiér Putin pomalu z Moskvy sledoval další vyhraný boj po olympijských hrách v Soči 2014.
Po vypadnutí Anglie už kromě Ruska zbývaly pouze společné kandidatury jihoevropských fotbalových velmocí Španělska a Portugalska a také Belgie spolu s Nizozemskem. A rozdělení turnaje do dvou zemí prý není po chuti předsedovi FIFA Seppu Blatterovi. Argument složitější logistiky ale v tomto případě působí komicky. Vzdálenost z Madridu do Lisabonu je totiž zhruba pětkrát menší než mezi ruskými městy Kaliningradem a Jekatěrinburgem, kde se šampionát nakonec také uskuteční.
O autorovi| ONDŘEJ SUCHAN, vedoucí sportovní rubriky LN
