Nemálo je sice hlasů stavících se za většinu národa, které referování o Euru kritizují, neboť se proti jejich gustu v médiích rozpíná příliš. Jistě. Ale o Euro je zájem, i když u nás menší, než v Nizozemsku či Portugalsku, kde úvodní duely svých reprezentantů viděly čtyři pětiny všech tamních diváků. A i když Češi letos nejsou VyVolení, svůj hit našla na pár týdnů i televize Prima - přenosy zvedly její sledovanost na hodnoty v posledních letech nadprůměrné. Třeba zájem nezpůsobuje mediálněreklamní masáž, ale prostě to, že jde o fotbalové zápasy, opravdové podívané s nejasným, často překvapivým koncem.
Bývají to show, notně přiklášené sponzory, komentátory i hereckými výkony faulovaných hráčů, ale podstata, z níž vzejde výsledek, je opravdová. Snad proto má sílu nastolit pak témata jako je třeba probíhající spor o vedení a vůbec fungování fotbalového svazu. Témata vážnější než výsledky jednotlivých utkání, témata, která mohou být pro společnost nakonec přínosná a očistná.
Za pár dní ale Euro skončí a vrátí se nadvláda seriálů. Je tomu pár let, co jistý britský učenec rozumějící i populární kultuře přijel do jihočeské Třeboně předestřít následující názor: seriály masově sledované pro zábavu dokáží zároveň být jednou z mála sil, která dnes dokáže společnosti přinést téma ke společné, široké veřejné diskusi. Doložil to na příkladu seriálu o policistech, kde se objevily i kontroverzní scény.
Dokáže něco takového Ordinace v růžové zahradě? Velmi křehké vztahy? Nebo snad „veřejnoprávní“ Dobrá čtvrť?
Místo ždímání osvědčených konceptů tak dlouho, než z nich zbude jen čirá nuda, by se odpovědní manažeři mohli zaměřit naopak na jiný podstatný rys televize jako média - právě na sílu, kterou dokáže mezi lidmi zvednout chytrý a „opravdový“ pořad. Pak se možná diváci odmění sledovaností podobnou, jakou má fotbal.
O autorovi| Ondřej Aust, redaktor Lidových novin
