Přípravek, který zpomaluje stárnutí kožních buněk, vyvinuli čeští vědci společně s americkou firmou.
Vyhlazuje vrásky, zmenšuje pigmentové skvrny, zjemňuje hrubou pokožku, odstraňuje zarudnutí kůže. Příběh kosmetického přípravku, který toto všechno dokáže, začal v mořských vlnách. Konkrétně ve chvíli, kdy Carlos Miller a Folke Skoog z americké univerzity ve Wisconsinu v roce 1955 zkoumali spermie sledě obecného.
Objevili při tom látku, která prodlužovala životnost kožních buněk pěstovaných v miskách. Nové substanci dali název kinetin. Vysvětlení omlazovacích účinků našli později vědci ve schopnosti kinetinu ničit volné radikály a chránit buňky před zkázou z přemíry kyslíku.
Budík nastavený na 120 let Zpráva o kinetinu se samozřejmě objevila v odborných publikacích, kde se o ní dočetl profesor Miroslav Strnad z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Univerzity Palackého v Olomouci.
„U kinetinu jsme objevili možnost jak mnohonásobně zvýšit jeho omlazující účinky na kožní buňky,“ vzpomíná dnes po pětiletém výzkumu vedoucí týmu profesor Strnad.
Zjednodušeně řečeno, čeští vědci připojili k molekule kinetinu „ocásek“ několika atomů tetrahydropyranylu a tak působení přírodní látky získané ze spermií sledě významně posílili. Pak nalezli cestu, jak novou substanci vyrábět uměle bez asistence mořské ryby. Látka dostala název pyratin od řeckého slova pyros – oheň a tine – irského slova pro hojení. Je totiž mimořádně účinná při zarudnutí kůže vyvolaném popraskanými cévkami, kdy pokožka dostává ohnivě červenou barvu.
Pod mikroskopem je vidět, jak se vlivem pyratinu doslova natahují vlákna tvořící kostru buňky. Stejně působí na nitkovité spoje, pomocí kterých si buňky navzájem vyměňují informace. Scvrklá vlákna sloužící pro komunikaci se napnou a fungují opět jako zamlada.
Každý člověk má ve své DNA nastaven budík, který „zazvoní“ konečnou za 120 let. Aby tikal co nejdéle, potřebuje buňka takové podmínky, aby její dědičná výbava zapsaná na dvojité šroubovici fungovala bez mutací. „Pyratin nepřetáčí hodiny v buňce, ale dokáže zlepšit prostředí uvnitř buňky a v jejím okolí,“ říká profesor Strnad.
Princip tohoto vylepšovacího mechanismu vědci neznají, ale jsou mu na stopě a na jeho pochopení pracují.
Není všechno zlato, co se americky třpytí Příprava pyratinu je chráněna dvěma mezinárodními patenty. Licenci na jeho použití poskytla Laboratoř růstových regulátorů kalifornské firmě Senetek. Ta podle smlouvy hradí ročně téměř sto tisíc dolarů na patentovou ochranu a zaplatila klinické zkoušky na pacientech dermatologického oddělení Kalifornské univerzity v Irvine.
Podle článku zveřejněného v Journal of Drugs in Dermatology se testům trvajícím 12 až 48 týdnů podrobily ženy ve věku od třiceti do pětašedesáti let. Přípravky obsahující pyratin výrazně zlepšily stav suché a hrubé pokožky, částečně vyhladily vrásky okolo očí, poněkud zmenšily a v některých případech zcela odstranily pigmentové skvrny a téměř zcela zlikvidovaly červené zabarvení.
Kosmetické přípravky v podobě krému a pleťové vody se prodávají ve Spojených státech za cenu odpovídající zhruba 1200 korunám. Nyní firma mapuje zájem v Evropě a v poměrně blízké době se mají přípravky objevit v obchodní síti České republiky. Když Frank J. Massino, ředitel firmy Senetek, představoval výrobky v Praze na tiskové besedě pořádané Akademií věd, několikrát označil za hlavní přednosti to, že kosmetické přípravky prošly klinickými testy a že je lze používat dlouhodobě bez vedlejších účinků.
Tato fakta však berme více než střízlivě. „V Evropě je zcela běžné, že velké kosmetické firmy testují před uvedením na trh svoje novinky na lidech. To není nic mimořádného,“ říká profesorka Jana Hercogová, přednostka Dermatovenerologické kliniky UK 2. LF a Fakultní nemocnice Na Bulovce. „Kosmetika obecně škodit nesmí a testy to musí prokázat. V České republice se zároveň zkouší, zda kosmetický přípravek není toxický a nevyvolává alergické reakce,“ dodává česká expertka.
A trumf ředitele, že kosmetické přípravky s pyratinem lze užívat dlouhodobě, už vůbec nepovažuje za pozoruhodný. „Kosmetika, jež by se nedala aplikovat dlouhodobě, ztrácí smysl, protože krémy a další přípravky zlepšují stav pokožky, jen když se používají. Jakmile se přestane kůže ošetřovat, vrací se postupně do původního stavu,“ zdůrazňuje profesorka Hercogová.
Peníze? Podle zájmu zákazníků Kolik peněz získá pracoviště českých vědců prodejem licence na výrobu pyratinu, neřekli zástupci Ústavu experimentální botaniky AV ČR ani kalifornské firmy. Bude záležet na zájmu zákazníků o nový produkt, jenž je na americkém trhu od počátku letošního roku.
Vkaždém případě chce firma Senetek dále financovat další výzkum v Laboratoři růstových regulátorů a pokračovat ve využívání poznatků z tohoto pracoviště. Už nyní se v USA testuje další látka s vysoce omlazujícím účinkem.
Podle předsedy Akademie věd profesora Jiřího Drahoše je spolupráce vědců s americkou firmou jednou z možností jak financovat základní výzkum v Česku. A zároveň jde o ukázkový příklad společného postupu ústavu akademie, vysoké školy a zahraniční firmy při přenosu badatelských znalostí do praxe.
***
Kosmetika z akademické Látku získanou ze spermií sledě obecného vylepšili čeští vědci zaujal americkou firmu zaměřenou na výrobu kosmetických přípravků Americká firma Senetek zaplatila sto tisíc dolarů za mezinárodní patenty a poté přípravky s látkou otestovala na dermatologické klinice Kalifornské univerzity. Z peněz získaných prodejem kosmetických přípravků financuje firma další výzkum českých vědců v Laboratoři růstových regulátorů - společného pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Univerzity Palackého v Olomouci. Výsledky klinických zkoušek
