Pro znalce a milovníky vína se tak otvírá jedinečná příležitost na jednom místě ochutnat ucelený soubor reprezentující celou domácí produkci. Ochutnat – a samozřejmě také zakoupit.
? ? ?
Jaká vína mohou být do valtického Salonu vín zařazena?
Pouze ta, která uspěla na některé z nominačních soutěží či výstavách. Nicméně všechny přihlášené vzorky se ve Valticích znovu hodnotí v odborných komisích, jejichž členové mají degustátorské zkoušky složené podle evropských norem. z přihlášených 498 úspěšných vín tyto komise letos vybraly konečnou stovku těch nejlepších, a to bez určení pořadí.
v Salonu – stejně jako na následujících stránkách – jsou vína řazena podle barvy, odrůdy a cukernatosti. Bílá, růžová, červená, sekty a vína sladká a speciální, jako jsou třeba ta ledová a slámová. neznamená to tedy, že víno prezentované na prvním místě je nejlepší a sté nejhorší. za pozornost stojí také mnohasetkorunové cenové rozpětí mezi jednotlivými špičkovými víny. ? Co nás tedy v letošním Salonu čeká? Oproti minulým letům přibylo vín červených. Do Salonu jsou totiž nově řazena vína z klimaticky příznivých ročníků končících rokem 2009. Je jich zde 39, plus dvě vína růžová (například v roce 2007 bylo naproti tomu do Salonu zařazeno jen 35 červených vín).
Dále zde tedy letos najdeme 57 vín bílých a dvě zbývající do stovky jsou vína šumivá.
Nejvíce zastoupenou odrůdou je Rulandské modré s devíti vzorky. Teprve na druhém a třetím místě jsou s osmi vzorky bílá vína pocházející z odrůd Ryzlink rýnský a Sauvignon.
? ? ?
Nejúspěšnějšími vinařskými podoblastmi jsou letos mikulovská a slovácká, každá z nich má v Salonu 27 vzorků. Nejúspěšnějšími výrobci jsou Zámecké vinařství Bzenec s jedenácti vzorky, Vinselekt Michlovský s osmi a Znovín Znojmo a Patria Kobylí, které mají po šesti úspěšných vzorcích.
Celkem má vína v Salonu 47 velkých i malých vinařství a rodinných producentů. Pozitivní trend lze spatřovat v tom, že během posledních let v Salonu pozvolna přibývá vín suchých na úkor těch s vyšším obsahem zbytkového cukru.
? ? ?
Vletošním Salonu lze najít vína připravená z 26 různých odrůd révy vinné. Vedle těch klasických, jež najdeme ve všech vinařských zemích světa, jako je Chardonnay či Merlot, tu jsou také odrůdy vyšlechtěné našimi vinaři. Například takovou Fratavu zatím asi ochutnal málokdo. ?
nejrozšířenější odrůdy vinné révy
bílé odrůdy Chardonnay Je to stále ještě světově nejmódnější odrůda vinné révy. Chardonnay pochází z francouzského burgundska a pěstuje se zřejmě ve všech zemích produkujících víno. Je to také odrůda s pravděpodobně nejlepším potenciálem ke zrání v barikových sudech, což se někdy zneužívá (vína pak chutnají všechna podobně – po vanilce). díky struktuře se s Chardonnay hojně pracuje ve sklepech. Umožňuje totiž mísení s jinými odrůdami, kromě toho snáší dobře i několikatýdenní kontakt se slupkou, kvašení při nízkých teplotách a delší zrání v lahvích. Chardonnay obsahuje aroma banánu, akácie a vanilky. Je suché a plné, s příjemnou kyselinkou. Muškáty Existuje celá řada odrůd muškátu, ale všechny mají typické aroma. bílý muškát s drobnými bobulemi představuje nejušlechtilejšího člena této skupiny. Ve Středozemí se pěstoval již od antických dob a velmi populární byl ve starém Římě. V České republice zaujímá asi čtyři desetiny z celkové plochy vinic. Muškát má intenzivní aroma a lze v něm snadno rozeznat šalvěj, růži, broskev, meruňku a liči. Jeho sladší a vzácnější suchá verze obsahuje v dochuti výrazné nahořklé aroma. Mezi muškáty patří i na Moravě vyšlechtěná odrůda Muškát moravský, zvaná také MoPr. Vznikla křížením odrůd Muškát ottonel a Prachttraube. Ryzlink rýnský Mezi různými druhy ryzlinků je nejproslulejší ryzlink rýnský, jímž se proslavila vína alsaská, německá, rakouská a lucemburská. Pěstuje se také ve Spojených státech, v Chile, Austrálii, na Novém Zélandě a v Itálii. V České republice zaujímá asi šest procent z celkové plochy vinic. Vína ryzlinku rýnského mají širokou škálu vůní – ty mohou být minerální, květinové i ovocné. Vína z něj jsou suchá, příjemně řízná a bohatá. Sladší nebo těžší varianty jsou díky kyselině příjemně elegantní. Sauvignon Tato odrůda se velmi často vyskytuje v oblastech podél řeky loiry a v oblasti bordeaux ve Francii. Výtečná vína se z ní vyrábějí na Novém Zélandě a v Chile, ale také v Kalifornii, Jižní Africe, Austrálii a ve východní Evropě. V České republice zaujímá Sauvignon tři procenta z celkové plochy vinic. Vína této odrůdy jsou aromatická, s vůní po zelenině, travách, květinách a ovoci, mají příjemnou hladinu kyseliny. Sémillon Tato odrůda pochází z oblasti bordeaux a ve Francii je velmi rozšířená. Pěstuje se rovněž v Kalifornii, Argentině, Chile, Jižní Africe, Austrálii a na Novém Zélandě. Sémillon obsahuje řadu aromatických látek, voní po zralém ovoci a má vyrovnanou chuť s nepříliš vysokou hladinou kyseliny. V České republice se oficiálně nepěstuje. Sylvánské zelené Tato stará odrůda má pravděpodobně původ v rakousku. V Itálii se pěstuje v oblasti Trentina a Alto Adige a dále pak v Alsasku, Německu, Slovinsku, Maďarsku, na Moravě a na Slovensku. Vyrábí se z ní dva typy vín: mohutné, chuťově komplexní víno s výraznější kyselinou a víno více alkoholické, které může zrát řadu let k dokonalosti. druhý typ je jednodušší, ale je z něj dobře pitelné mladé víno s květinovým aroma a stopami po citrusovém ovoci.
Modré odrůdy Cabernet Sauvignon odrůda pochází z oblasti bordeaux a dává vína bohatá na tanin. Snadno se přizpůsobuje rozličným klimatickým podmínkám. Pěstuje se ve všech zemích vyrábějících víno, především ve vinařském Novém světě – v USA, v Mexiku, Chile, Argentině, Jižní Africe, Austrálii a na Novém Zélandě. Víno má aroma po zelenině, ovoci, koření, je suché, s vyšším obsahem tříslovin a alkoholu i příjemně tělnaté. Z této odrůdy vznikají po kombinaci s dalšími odrůdami nejvíce ceněná červená vína. Merlot Pochází z oblasti bordeaux, odrůda je ale rozšířená po celém světě. Ve Francii je základní složkou slavných velkých vín z oblasti bordeaux, třeba z Château Pétrus, která patří k nejdražším na světě. Má aroma přezrálého červeného ovoce a květin. Víno je suché, jemné, s příjemnou kyselinou a středním obsahem tříslovin. Začíná se pěstovat i v České republice. Pinot noir (Rulandské modré) Pochází z francouzské oblasti burgundska a Champagne. Pěstuje se prakticky ve všech vinařských zemích. do Čech nechal tuto odrůdu přivézt Karel IV. a dnes je u nás dost nesmyslně vedená pod názvem rulandské modré. Víno z ní je delikátní, má nízký obsah tříslovin. Voní po ostružinách, jahodách nebo černých třešních. Syrah nebo také Shiraz Pochází z oblasti Côtes du rhône ve Francii, hojně a úspěšně se pěstuje v zemích Nového světa. V Austrálii a v Jižní Africe – pod názvem Shiraz – dosahuje vynikající kvality. Má intenzivní barvu, vůni po fialkách, bobulovitém ovoci a černém pepři. Víno je suché, alkoholické, delikátní a bohaté na taniny. V České republice se oficiálně nepěstuje. Zinfandel Vynikající a především v Kalifornii velmi populární odrůda. dává červená vína evropského typu. Američané tvrdí, že ji vypěstovali v Kalifornii, ovšem v Itálii se geneticky shodná odrůda pěstuje pod názvem Primitivo a v Chorvatsku, odkud možná pochází, se nazývá Plavac Mali. Vína z této odrůdy jsou suchá, s bohatým květinovým aroma, které zráním dosahuje bohatého kořeněného buketu. Víno má vyrovnaný obsah alkoholu, příjemnou kyselinu a delikátní dochuť. V případě dvou největších světových producentů vín – Španělska a Itálie – vítězí místní tradiční odrůdy. V Itálii zabírá největší rozlohu vinic odrůda Sangiovese, z níž se mimo jiné vyrábí Chianti, ve Španělsku je to Tempranillo. KaTegORie VíN Stolní víno Je připravováno z hroznů, které dosáhly cukernatosti alespoň 11°. Na etiketě nesmí být uváděna odrůda ani ročník. ZemSké víno Stolní víno vyrobené z hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno. Nebyl však překročen nejvyšší hektarový výnos a hrozny musí dosáhnout cukernatosti alespoň 14°. Na etiketě může být zaznamenána odrůda a zeměpisné označení. JakoStní vína S přívlaStkem Podle stupně cukernatosti se přívlastková vína označují jako: ? kabinet – hrozny musejí dosáhnout cukernatosti nejméně 19°. ? pozdní sběr – cukernatost nejméně 21°. ? výběr z hroznů – cukernatost nejméně 24°. ? výběr z bobulí – cukernatost nejméně 27°. ? výběr z cibéb – víno se vyrábí z bobulí napadených ušlechtilou plísní šedou nebo z přezrálých bobulí (rozinek), které dosáhly cukernatosti nejméně 32°. ? ledové víno – připravuje se z hroznů s cukernatostí nejméně 27°. Hrozny se sklízí zmrzlé, když teplota dosáhne minus sedmi a méně stupňů. ? Slámové víno – připravuje se z vyzrálých hroznů, které musí být před lisování uloženy nejméně tři měsíce na slámě či rákosu, případně jsou zavěšeny ve větraném prostoru. Mošt musí mít cukernatost nejméně 27°. víno originální certifikace (voc) Pochází z přesně vymezené lokality a vybraných odrůd. Takovou lokalitu s označením VOC máme zatím jenom jednu – ve znojemské vinařské podoblasti.
