MAMOUDZOU/PRAHA Platí tu euro, mluví se tu francouzsky a z Česka tam můžete na občanku. A od neděle za dva roky to bude jeden z krajů Francie. To všechno přesto, že ostrov Mayotte leží uprostřed Indického oceánu – u Madagaskaru a východoafrických břehů.
„Možná, že jsme černí, chudí a muslimové, ale byli jsme Francouzi dříve než Nice,“ řekl Abdoulatifou Aly, jeden z místních zákonodárců, pro francouzský týdeník L’Express. Vůli stát se plnohodnotnou součástí Francie – a to přímo jedním z francouzských departementů, tedy v podstatě krajů – vyjádřili obyvatelé ostrova v nedělním referendu jednoznačně. 95 procent ze sedmdesáti tisíc lidí, kteří mají na 200tisícovém ostrově volební právo, hlasovalo pro plné včlenění od Francie. A jejím prostřednictvím i do Evropské unie.
„Chtěli jsme už léta, abychom žili jako ve Francii, abychom měli dobré školy a slušné platy,“ řekla zpravodaji francouzské agentury AFP Inoussa Abdallah, když v hlavním městě ostrova Mamoudouzou v neděli odevzdávala svůj hlas.
Cesta ostrova Mayotte do dnešní EU začala v roce 1974, kdy zdejší částečně křesťanské obyvatelstvo hlasovalo na rozdíl od tří dalších ostrovů souostroví Komory proti nezávislosti a za zachování svazku s Francií. Paříž toho využila a ostrov Mayotte vyhlásila svým „zámořským společenstvím“. Na základě včerejšího referenda se pak v roce 2011 stane Mayotte plnou součástí Francii, když už nyní zastupuje ostrov v pařížském parlamentu jeden poslanec a dva senátoři.
Pro plné spojení s Francií mluví jednoznačně ekonomické důvody. Na rozdíl od nestabilních Komor, jež od nezávislosti zažily několik převratů, je na Mayottu relativně slušná životní úroveň – hrubý domácí produkt na hlavu, který přesahuje 3500 dolarů, je desetkrát vyšší než na Komorách a obyvatelé očekávají, že nyní se ještě zvýší.
Mayotte po roce 2011 plně dosáhne na strukturální fondy a za peníze EU se tu mají postavit silnice, školy a další infrastruktura.
Konec polygamie Už v současnosti žije ostrov vedle turistiky hlavně z dotací od „mateřské“ Francie. Díky ekonomické prosperitě je Mayotte pod náporem ilegálních přistěhovalců jak z Komor, tak z Afriky. Ti už dnes tvoří třetinu ze dvou set tisíc obyvatel ostrova. Sloučením s Francií však převážně islámský Mayotte přijde o dosavadní legislativní autonomii. Místní soudnictví, řídící se islámským právem, bude plně nahrazeno francouzskými zákony, což mimo jiné znamená zrušení polygamie a zrovnoprávnění žen.
Ani jednoznačný výsledek referenda asi neukončí protesty sousedních Komor, které dnešní stav na Mayottu označují za „francouzskou okupaci“. Komory, které jsou islámským státem, mají privilegované vztahy s Íránem, kde studoval současný prezident země Abdallah Sambi. Jako výraz podpory komorským nárokům vůči Francii na Mayotte navštívil minulý měsíc Komory i íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád.
