Návrh předložila poslankyně vládního Svazu pro lidové hnutí (UMP) Marie-Jo Zimmermannová s podporou předsedy jejího poslaneckého klubu Jeana-Françoise Copého. Ženy obsazují ve francouzských společnostech v průměru devět až deset procent míst ve správních radách, což je jeden z nejhorších průměrů v Evropské unii. Nejlépe si vedou severské státy. Nečlenské Norsko jich má díky kvótám zavedeným v roce 2003 41 procent, členové unie Švédsko a Finsko mají 27 procent, respektive 20 procent. Ve Španělsku poslanci odhlasovali čtyřicetiprocentní kvótu v roce 2007 a platit by měla od roku 2015.
Francouzské poměry nezlepšuje ani několik výjimek, jako společnosti BNP Paribas, Michelin, L’Oréal, Pernod Ricard a Société générale, vlastník Komerční banky, které mají ve svých správních radách přes pětinu žen.
Francouzská poslankyně Zimmermannová v rozhovoru pro týdeník Le Point připomněla, že podobný zákon o kvótách v minimální výši 20 procent, který se týkal i odborů, již v parlamentu prošel v roce 2006, ale ústavní rada jej zrušila. Loňská změna francouzské ústavy, která klade důraz na rovnost příležitostí mužů a žen, má už ale podobné opatření umožnit.
Podle představ Zimmermannové by velké firmy měly dosáhnout hranice 20 procent do tří let a 40 procent do šesti let.
Poslankyně také uvedla, že bude patrně nutné prosadit zákonnou úpravou i rovnost v platovém ohodnocování žen, které za stejnou práci dostávají v průměru o 25 procent méně než muži. Navrhovaný zákon o kvótách již předpokládá povinnost provádět srovnávání ohodnocení obou pohlaví v rámci firem, takže rozdíl by měl být více na očích.
Zimmermannová se brání argumentům, že žen schopných zastávat kýžené pozice je ve Francii málo. Podle ní zdroje jsou a vstřícnější politika kvót pohne mnoho dalších, aby o nové příležitosti více usilovaly.
***
Diskriminace
Podíl žen ve
správních radách (v %)
Japonsko 1,4 %
Portugalsko 3 %
Irsko 7 %
Turecko 9 %
Británie 12 %
Německo 13 %
USA 15 %
Maďarsko 16 %
Litva 16 %
Zdroj: Evropská komise
