PRAHA V prostorném atriu visí model družice a kosmonautikou jsou prodchnuta i poslední dvě patra. Sedí tu totiž na sto padesát úředníků, kteří vedou či administrativně zajišťují chod a rozvoj evropského navigačního systému Galileo.
Takto by měla v budoucnu vypadat budova bývalé české konsolidační agentury v Janovského ulici v pražských Holešovicích. Nové pražské sídlo agentury GSA, která navigační projekt spravuje, tedy nebude žádným obrněným pentagonem nabitým technikou, ale administrativní budovou, kde se budou evropští úředníci dělit o místo se zaměstnanci ministerstva dopravy a resortu financí.
„Bude tu vedení projektu, ne jeho technická část. To je ale pro Prahu daleko lepší. Tady se totiž bude rozhodovat o dalším využití systému. Každý zájemce o něj bude muset přijet do Prahy,“ říká vládní zmocněnec pro Galileo Karel Dobeš.
Kdy se úřad z Bruselu do Prahy přestěhuje, zatím nikdo neví. Může to být letos nebo i za dva roky. Během února by se měli čeští představitelé setkat s novým šéfem řídící agentury Galilea Italem Carlem des Doridesem. S tím poté naplánují všechny další kroky. Budova je nicméně připravena.
„Výhledové“ miliardy Zisk sídla navigačního projektu je pro jeho zastánce prestižní záležitostí. Podle Dobeše navíc přinese příležitosti i pro české firmy, jež by se mohly zapojit do vývoje aplikací, které na družicový systém navazují. „Jde o byznys s nejvyšší přidanou hodnotou, výhledově díky němu mohou místní firmy, potažmo celá ČR, získat miliardy korun,“ odhadl Dobeš.
Jednou z největších předností Galilea má být jeho přesnost. Ta bude dosahovat hodnot kolem jednoho metru, v placených aplikacích pak několika centimetrů. Systém bude navíc nabízet i související služby, jako například sledování dopravních prostředků. Galileo půjde tedy využít jak pro leteckou navigaci, tak pro výběr mýtného na dálnicích. Jedním z argumentů pro rozjetí Galilea je i nezávislost Evropy na konkurenčním americkém systému GPS, který nemusí USA zpřístupňovat ostatním zemím navěky.
Galileo je zbytečné a drahé, tvrdí kritici Právě toto zdůvodnění hraje do karet četným odpůrcům projektu. Podle nich jde o nesmysl. „Vypnout GPS je naprosto nemyslitelné. Jsme na něm příliš závislí, ve Spojených státech by bez něj nefungoval jediný mobil. A je spousta dalších důležitých aplikací, používají ho záchranáři, letecká doprava,“ řekl LN před časem Bradford Parkinson, který v 70. letech GPS vyvinul.
Kritici Galilea napadají i jeho stále se zvyšující cenu. Ta činí nyní 5,3 miliardy eur a je tak téměř šestinásobkem původního odhadu 916 milionů eur. Systém má i značné zpoždění. Podle původních plánů měl fungovat už v loňském roce. První čtyři prototypové družice budou ale vyrobeny až letos a dalších čtrnáct v roce 2014.
Problémy jsou i s jejich vynesením na oběžnou dráhu. „Francouzská společnost Arianespace, jejíž rakety by mohly družice vynášet, preferuje lépe placené komerční lety. Rusové, kteří ze základny ve Francouzské Guyaně mají vynášet satelity svými Sojuzy, zvýšili cenu za jeden start z původních 70 milionů eur na více než 130 milionů,“ tvrdí odborník na kosmonautiku Antonín Vítek z Akademie věd.
Poznámku k tématu čtěte na straně 10
