Amerika se nevzdala radaru v Česku, aby ustoupila Rusku, ale proto, že představoval zastaralé řešení, tvrdí šéf Pentagonu Robert Gates.
NEW YORK/PRAHA I Češi a Poláci mají svůj podíl na tom, že byly zrušeny plány na výstavbu protiraketového štítu. Naznačuje to americký ministr obrany Robert Gates, který v komentáři pro deník The New York Times napsal, že „kvůli odkladu ratifikačního procesu smluv v Polsku a v České republice nabraly plány zpoždění přinejmenším dvou let“.
Gates píše, že podle původních plánů měl radar v Brdech a základna s protiraketami v Polsku stát nejdříve v roce 2015.
„S oním dvouletým zpožděním by to znamenalo, že by ještě v roce 2017 neexistoval účinný obranný systém proti hrozbě raketového útoku z Íránu – a pravděpodobně i déle,“ vysvětluje šéf Pentagonu. Blíž svá slova nerozvedl, jeho dodatek je ale i tak dost výmluvný – sděluje světu, že Američané získali dojem, že by se proces ratifikace smluv v obou zemích táhl déle, než bylo záhodno.
Rusové už nebudou paranoidní Americký ministr obrany se snaží v první řadě vyvrátit spekulace, že se prezident Barack Obama rozhodl štít obětovat, aby si naklonil Rusy.
Při rozhodování, jestli zůstat u plánu, který před lety sám Gates navrhl předchozímu prezidentovi Georgi W. Bushovi, nebo dát přednost jiné variantě, prý sehrály roli navýsost pragmatické důvody.
Původní plán z konce roku 2006 byl „na svou dobu nejlepší variantou co se technologie i odhadu hrozícího nebezpečí týkalo,“ napsal Gates. „Systém byl navržen tak, aby zaměřil a zničil až pět střel s dlouhou dráhou letu z Blízkého východu, které mohly nést i nukleární hlavice,“ vysvětloval americký ministr obrany.
Časy se ale změnily, vývoj pokročil a stejně tak se ukázalo, že hrozba útoku střelou s dlouhou dráhou letu z Íránu není tak „akutní“, jak se zdálo, konstatuje Gates.
„Statický radar, jako ten doposud plánovaný v České republice, by byl mnohem méně flexibilní než senzory, které máme v plánu využít teď a které budou mapovat situaci ze vzduchu, z vesmíru i ze země. Nemluvě o tom, že nám v takové kombinaci poskytnou mnohem přesnější data,“ popsal šéf Pentagonu údajný hlavní důvod toho, proč se upustilo od výstavby radaru v Brdech.
Nový systém, jehož páteří jsou mobilní senzory a antirakety (na souši i na moři), skýtá podle Gatese daleko účinnější obranu.
„Bude mnohem účinnější hlavně v případech, kdy by nepřítel vypálil současně několik raket – jde o ten typ útoku, který je nejpravděpodobnější, vzhledem k tomu, že Írán pokračuje v testech raket krátkého a středního doletu,“ dodal ministr obrany.
Výčet důvodů, které jej vedly k tomu, že prezidentovi Baracku Obamovi doporučil odstoupit od původního plánu, končí ujištěním, že se Amerika v žádném případě nevzdává projektu protiraketové obrany v Evropě.
„Ti, kteří to tvrdí, jsou buď špatně informovaní, nebo si špatně vykládají naše slova,“ tvrdí šéf Pentagonu. Stejně rezolutně se Gates postavil i proti výkladu, že jde o vstřícné gesto vůči Rusku, které si Američané potřebují naklonit nejen kvůli Íránu, ale i kvůli projednávané nové dohodě o odzbrojení. „Postoje a stanoviska Ruska nehrály v mém rozhodování žádnou roli,“ napsal Gates. „Projekt americké protiraketové obrany v Evropě jede dál, a nejen ve střední Evropě, kde budou s největší pravděpodobností umístěny rakety typu SM-3, ale, jak doufáme, i na území dalších členských zemích NATO,“ uzavřel americký ministr obrany.
Podobně se včera vyjádřil i sám americký prezident Barack Obama, který v rozhovoru pro televizi CBS řekl, že se při rozhodování o radaru neřídil postojem Ruska. „Rusové nerozhodují o naší pozici v obranné politice,“ řekl Obama, ale hned vzápětí připustil, že mu jeho rozhodnutí ve vztazích s Rusy hodně pomůže. „Budou o něco méně paranoidní,“ prohlásil.
