Toto pravidlo platí dokonce i pro velmi jednoduché organismy, jako jsou jednobuněční prvoci nebo řasy. I ony využívají pohlavního rozmnožování, při kterém splývá jednobuněčná „ona“ a jednobuněčný „on“.
Tým Olivera Billkera z londýnské Imperial College studoval pohlavní rozmnožování cizopasného prvoka zimničky, který vyvolává malárii. Vědci zjistili, že při spojení buněk odlišného pohlaví sehrává klíčovou roli molekula HAP2.
Bez ní „on“ a „ona“ nesplynou. Vakcína, která by vyblokovala molekulu HAP2, by zabránila množení zimniček a chránila by člověka před malárií.
Podobně bychom se mohli chránit i před toxoplazmózou nebo spavou nemocí, jejichž původci využívají rovněž při pohlavním rozmnožování služeb stejné molekuly.
Výhodou také je, že člověk genem pro bílkovinu HAP2 vybaven není. Tím se výrazně snižuje riziko nežádoucích vedlejších účinků. Billker zatím nechce odhadovat, jak účinně by taková vakcína člověka chránila.
