Pod mikroskopem přitom vypadají bílé leukemické krvinky od každého nemocného stejně. „Budeme-li je však testovat speciálními metodami na úrovni genetické informace, ukáže se, že jde ve skutečnosti o širokou plejádu různých typů onemocnění,“ vysvětlil primář hematoonkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno Jiří Mayer. Gen TP53 totiž produkuje protein bílkovinu p53, která mimo jiné ovlivňuje vznik a průběh rakoviny. „Bez znalosti o genetické informaci nejsem schopen říct o nádorech nic,“ podotkl Mayer.
Zjednodušeně řečeno: díky nové diagnostické metodě lékaři FN Brno mohou nemocnému říci, jaký vývoj bude v jeho případě chronická lymfatická leukemie mít. Zda se choroba bude ubírat pomalu a bude mít spíš charakter zánětu, či naopak zda zhoubné buňky budou velmi agresivní. „Můžeme tak pacientům odpovědět na nejčastější otázku, kterou slýcháme v ordinaci: Co se mnou bude? Současně také tímto způsobem určíme co nejcílenější léčbu, protože třeba zjistíme i to, že některá cytostatika by u tohoto konkrétního člověka ani nezabrala,“ doplnil hematoonkolog. Ne u každého je také například nutná transplantace kostní dřeně. Někdy dokonce postačí, když lékaři pouze pečlivě sledují zdravotní stav pacienta při pravidelných kontrolách.
O významu TP53 pro nádorová onemocnění vědí experti již dlouho. Až dosud však nebyl tento gen v souvislosti s leukemií příliš často studován. Ve FN Brno se experti molekulárně-biologickým aspektům nádorových onemocnění krve věnují zhruba od poloviny devadesátých let. „Výzkum v oblasti chronické lymfatické leukemie obnáší asi pět, sedm let práce, a to nejen biologů a klinických pracovníků. Běžně také novou metodu již používáme, i když zřejmě zatím jako jediné tuzemské pracoviště,“ zdůraznil Mayer. Zájem o novinku už projevili také odborníci ze zahraničí.
Rozsáhlý program studia chronické lymfatické leukemie korunovali nyní brněnští odborníci významným úspěchem. Zprávu o výsledcích jejich práce, jak poškození p53 vyšetřovat, zveřejnil v jednom ze svých čísel na přelomu roku i nejprestižnější světový hematologický časopis Blood, vydávaný ve Spojených státech. Jedna ze spoluautorek Šárka Pospíšilová byla dokonce vyzvána, aby se podílela na celosvětové učebnici molekulární biologie chronické lymfatické leukemie.
