Pátek 3. května 2024, svátek má Alexej
130 let

Lidovky.cz

Genderová lingvistika se do práva nehodí

Česko

Problémy s přechylováním v češtině přibližuje lingvista František Daneš.

V zákonech a vyhláškách nacházíme označení a funkce osob – žadatel, předseda, svědek apod. Co říkáte na to, že normy jsou formulovány tak, jako by na světě žili jen muži?

To je svatá pravda. V cizích jazycích to asi není tak důležité, ale v češtině rozlišujeme velmi výrazně názvy mužů a žen. Ke každému mužskému jménu dovedeme snadno vytvořit ženský protějšek. Takovému postupu se říká přechylování. Je pro nás celkem samozřejmou věcí, takže se musíme ptát: Jak je možné, že se v právnických textech užívají zásadně mužské podoby?

Je to dáno tím, že ony slovní dvojice typu žadatel-žadatelka nejsou symetrické. Uvedu příklad: z informace, že o podporu se přihlásilo sto padesát žadatelů, se nedozvíme, zda jde o muže, ženy, nebo obojí. Podstatné jméno žadatel je sice z hlediska gramatiky rodu mužského, ale z hlediska rodu biologického je tu užito jako rodově neutrální.

Naproti tomu ženské jméno žadatelka rodově neutrální nikdy není a vždy pojmenovává jen a pouze osoby ženského pohlaví. Jména ženského rodu jsou tedy rodově příznaková. Objevují se ovšem výtky proti tomu, že jsou tyto názvy nesymetrické, nerovnoprávné...

Slova o nerovnoprávnosti slýcháváme od stoupenkyň a stoupenců tzv. genderové lingvistiky. Česky bychom asi spíš řekli lingvistiky rodu. Tito genderisté, mohu-li toho slova užít, vyslovují nesouhlas s rodově neutrálním užíváním mužských podob a požadují zrovnoprávnění obou gramatických forem. Prakticky by to znamenalo psát a také říkat například: „každý žadatel/žadatelka je povinen/povinna…“. Právní texty ovšem zpravidla obsahují velké množství takovýchto jmen. Takže provedení naznačeného zásahu by tento text výrazně prodloužilo a zkomplikovalo. Pochybuji, že by se to všem líbilo.

Opravdu se lze stěží domnívat, že by takováto podoba právních textů byla pro autory dokumentů a nakonec i pro nezaujaté uživatele vůbec únosná. Takže v jazycích typu češtiny jsou požadavky bojovníků za rovnoprávnost v češtině, inspirovaných angličtinou, těžko proveditelné. Myslím, že o rovnoprávnost žen je třeba usilovat někde jinde.

***

Z pořadu Dopoledne s Leonardem, který vysílá stanice Český rozhlas Leonardo dnes v 10.37 h na adrese www.rozhlas.cz/leonardo

Autor: