Podle Moskvy neexistují hrozby, kvůli kterým je potřeba stavět protiraketový štít. Češi mají opačný názor
MOSKVA/PRAHA Výstavba radaru rozpoutá nové závody ve zbrojení. Namíříme na vás rakety. Z každých 100 raket je 97 až 98 každou minutu, každou sekundu připraveno k plnění bojového úkolu. Takové hlasy se již více než půl roku ozývají z Ruska v reakci na americký plán vystavit v Česku a Polsku radar, respektive základnu.
Včerejší prohlášení náčelníka generálního štábu ruské armády Jurije Balujevského sice již nebylo tak ostré, přesto zůstává ruská strana, pokud jde o protiraketový štít ve střední Evropě, neoblomná. Jak Balujevskij uvedl, Česko udělá „velkou chybu“, jestliže na svém území umístí americký radar. „Říkají nám, že rozhodnutí o protiraketové obraně bylo přijato a že Rusko se jen vměšuje do rozhovoru mezi Spojenými státy, Českou republikou a Polskem,“ nechal se slyšet náčelník generálního štábu. Takový přístup je ale podle něj chybný. Generálova slova si v Moskvě vyslechla česká delegace, vedená náměstkem ministryně obrany Martinem Bartákem, která do Ruska přijela na dvoudenní jednání.
„Probírali jsme, co pro koho znamená a jak může fungovat protiraketová obrana. Zároveň jsme se ptali na to, jak vidí další jednání se Spojenými státy a jak je to s konkrétními návrhy na zapojení radaru v Ázerbájdžánu,“ uvedl k jednání s Rusy náměstek českého ministra zahraničí Tomáš Pojar, který se rovněž cesty účastní. „Mluvili jsme ale i o hrozbách, které jsou a nejsou nyní, které mohou být za deset let a jakým způsobem těmto hrozbám čelit,“ dodal.
Podle Pojara bylo jednání s ruskou stranou otevřené a velmi přátelské. „Na některých věcech jsme se shodli a na některých ne,“ doplnil. Právě v otázce potenciálních hrozeb se česká a ruská pozice liší. Rusko se totiž domnívá, že protiraketový štít není potřeba. Íránská hrozba podle Moskvy neexistuje, a cílem systému je tak jen narušit strategickou rovnováhu ve světě. „My si nejsme tak jednoznačně jisti, že hrozby nebudou. Jsme spíše naopak přesvědčeni o tom, že je reálná možnost, že hrozby vůči euroatlantickému prostoru budou,“ uvedl Tomáš Pojar.
Množství rozdílných názorů na výstavbu protiraketového štítu ve střední Evropě však neznamená, že se česká strana již nebude s Rusy scházet. Jak Pojar dodal, obě delegace se jednoznačně shodly, že budou v rozhovorech pokračovat.
Ve hře zůstává i Ázerbájdžán
Česko oficiálně zahájilo jednání s USA o případném umístění radarové základny na českém území letos v květnu. Od té doby došlo již k několika schůzkám s americkými vyjednávači. „Chceme skutečně vyjednat takové smlouvy, které budou nejlepší a budou nám vyhovovat. Pokud se k nim nedostaneme, tak je rozhodně do parlamentu nepředložíme,“ uvedl náměstek Pojar. Čeští právníci proto již vypracovali protinávrhy ke smlouvám vypracovaným Spojenými státy. Tyto dokumenty pak byly nedávno Američanům předány. „Teď v září se uskuteční další kolo jednání a zcela jistě to nebude kolo poslední,“ uzavřel náměstek ministra zahraničí.
V září začnou také jednat zástupci Ruska a USA. V ázerbájdžánském Baku budou diskutovat o nabídce Moskvy využívat společně radarovou stanici, kterou si Rusko pronajímá v Ázerbájdžánu. Podle agentury Reuters to včera prohlásil ázerbájdžánský ministr zahraničí Elmar Mamejdarov. „Nyní diskutujeme o všech detailech, abychom mohli stanovit, jaké budou další kroky," dodal šéf ázerbájdžánské diplomacie. Rusko nabídlo USA společné využívání radarové stanice v Ázerbájdžánu výměnou za to, že Washington ustoupí od svého záměru vybudovat ve střední Evropě svůj protiraketový štít.
