* LN Testy DNA jsou spolehlivé na 99,99 procenta. Proč ne na 100?
Ono je tam ještě víc těch devítek. Ale to je dané tím, že procentuálně vyjadřujeme pravděpodobnost. Když je jedna ku něčemu, nikdy nemůžeme udělat sto procent. Já to vždycky vysvětluji na fyzikálních zákonech - když mám kladivo a pustím ho, spadne dolů. Když to zopakuji stokrát, kladivo stokrát spadne dolů. Kdybych to přenesl do genetiky, může se stát, že v jednom ze sta případů kladivo zůstane stát. A třeba s frekvencí jedna ku tisíci nám to kladivo vyletí nahoru. Zákony genetiky nejsou jednoznačné jako ty fyzikální. Je to příroda a existuje hrozně moc možností, jak daný jev vysvětlit.
* LN Vlastníte firmu Forenzní DNA servis a určitě nemalý zisk vám jde ze zjišťování paternity. Vy osobně jste ale proti tomu a rodičům test vymlouváte.
Je to strašný zásah do života. Třeba přišel pán, který měl šestnáctiletou dceru, že si nechá otestovat, jestli je jeho. Byl rozvedený, vídal ji jednou za čtrnáct dní a miloval ji. Mně se ho podařilo „rozebrat“ -ptal jsem se, co udělá s výsledkem a jak se změní jeho vztah k dceři. Protože on se změní každému. Podařilo se mi ho přesvědčit a myslím si, že jsem udělal dobře. Měl by třeba potvrzenou dceru. Ale on ji miluje a výsledek genetiky přece nezaručí, že ji budu milovat více. Kdyby zjistil, že není jeho, ten vztah se určitě změní. Když už chcete genetiku, přijďte zjistit, odkud pocházejí vaši předci.
* LN Testuje se jen otec, což už dopředu naznačuje, že nevěrná byla žena a záměna v nemocnici nepřipadá v úvahu.
To je logické. Já nechci bagatelizovat tu záměnu v porodnici - někdo ale říkal, že se to stává s pravděpodobností jedna ku tisíci. To je nesmysl. Takové kvantum zaměněných občánků tu nebude a bylo by jen ke škodě, kdyby si lidi začali testovat, kolik mají nemanželských nebo prohozených dětí. To je hloupost. Sice si tím vyháním peníze z vlastní kapsy, ale rada číslo jedna zní: Doporučuji maminkám, které si myslí, že jim vyměnili dítě, ať se obrátí na policii. Jde totiž pravděpodobně o nedbalostní trestný čin a budou to mít zadarmo. Máme listinu základních lidských práv a svobod a ta říká, že každé dítě má právo žít se svými biologickými rodiči. Policie by si nedovolila odmítnout prošetřit závažné podezření...
* LN Narážel jsem na to, proč se nedělá rovnou test i ženě?
Já jim to samozřejmě nabízím. Dodejte nám i maminu. Je mnohem lepší, když přijdou všichni tři. Ale nemyslím si, že by se objevil další případ záměny v nemocnici. Byla by to hrozně velká náhoda.
* LN Nebourá rodinu sám fakt, že se o testu uvažuje?
Už i to. S tím souvisí i další věc. My nemáme žádný zákon o DNA. Vezměte si, že v laboratoři udělají chybu a řeknou otci, že dítě není jeho. Rozpadne se manželství, dítě přijde o jednoho z rodičů, finanční problémy na obou stranách a podobně. Jenomže chyba vznikla v laboratořích a nad nimi není žádná kontrola. Znalecké posudky například podává člověk, který nemá dokončenou vysokou školu. Analýzy poskytuje firma, která na to nemá ani živnostenský list. To je to nejhorší - kdokoliv si může pořídit živnosťák na testování DNA a nikdo po něm nechce vidět diplom.
* LN Takže v současnosti si u nás může každý založit podobnou firmu jako máte vy a nemusí o DNA vědět vůbec nic?
Přesně. Já mám za sebou patnáct let praxe a neustále pochybuji a každý den studuji. Děláme i pro Policii ČR - jedna chyba a odsoudí nevinného člověka. To je nepřípustné. Chyby se prostě v DNA laboratoři nesmějí stát.
* LN Pracujete pro policii - znamená to, že jejich vlastní laboratoře nejsou tak dobré?
Jsou případy, třeba identifikace kosterních pozůstatků, se kterými si jejich laboratoře zatím tak dobře neporadí. Stal se případ, kdy neúspěšně pracovali půl roku a my jsme měli výsledky za sedm dní. Ale to je tím, že my používáme novější technologické postupy a máme více zkušeností s tímto typem vzorků. Oni zase dělají mnohem lépe jiné věci.
* LN Založil jste si vlastní firmu. Byl jste k tomu z nějakého hlediska donucený?
Bylo to moje velké tajné přání mít vlastní laboratoř, nic jiného v tom nebylo. Já mám spoustu kolegů u policie a kdyby to bylo jen malinko možné, tak bych se tam i vrátil.
* LN Takže třeba to, že policejní laboratoře nefungovaly moc dobře, v tom hledat nemám?
Uvedu příklad: když dostanu nápad, že by šlo něco udělat efektivněji a rychleji, tak prostě zavolám a objednám si chemikálie, které potřebuji. Ráno je mám v laboratoři a večer výsledky. Kdybych tohle chtěl udělat u vnitra, tak bych nejdřív popsal stohy papíru, deset lidí by mi to muselo schválit a za několik let bych dostal peníze.
* LN Jste prezidentem společnosti forenzních genetiků. Jaká máte přijímací kritéria?
Třeba minimální kvalifikační požadavky pro lidi, kteří mohou identifikační genetiku provádět. A jsou poměrně přísné. Měli jsme jednoho, který nám říkal, že o genetice ví všechno. Dal jsem mu jednoduchý test a on na polovinu otázek odpověděl špatně. Tak jsem mu řekl, ať se buď vzdělává, nebo ať se na to vykašle. Protože genetika jde dělat buď dobře, nebo špatně. Neexistuje nic mezi.
Pokračování na straně II
Dokončení ze strany I
* LN Nebyl problém sehnat finance na vlastní laboratoř?
Hned na začátku jsem vyhrál velký tendr PHARE na vyškolení vlastně všech kriminalistických techniků, vyšetřovatelů, lidí z laborek, soudců a prokurátorů na Slovensku. Takže jsem měl velice dobře zaplacenou odbornou práci a mohl jsem si splnit svůj sen.
* LN Pomohlo vám k renomé několikaleté působení v Bosně?
Bosna byla průlom. To, že jsme dokázali jednoznačně identifikovat lidské ostatky u tak velkého souboru vzorků. Má to jedinou malinkou chybičku na kráse. Objížděli jsme konference a přednášeli, ale náš management nechtěl nic publikovat, protože to považoval za své know-how. Jak se ukázalo, plánovali to komercializovat. Z humanitární organizace se posunuli více do byznysu, což mi vadilo.
* LN Byl to důvod, proč jste z Bosny odjel?
Já jsem tam jel za kamarádem, který tam pracoval. Přesvědčil mě, ať přijedu aspoň na pár měsíců zkusit vymyslet a zavést novou metodu izolace DNA z kostí. Nakonec jsem tam zůstal třicet měsíců. Ke konci mě povýšili a stal jsem se členem vrcholového managamentu. Přišel jsem o tým i laboratoř a stal se ze mě úředník. Každý den jsem měl schůzky jako diplomat, kde se řešily problémy nepříliš spojené s genetikou. Z toho jsem byl hrozně vyčerpaný a najednou přišel pocit, že potřebuji domů.
* LN Působíte, že je pro vás DNA prací i koníčkem. Co vás na ní tak láká?
Já nic jiného vlastně neumím. Snažím se sepsat populární knihu o identifikační genetice a občas pro kamarády napíšu i povídku. Ale genetika... už mám pocit, že jsem tomu konečně začal trošku rozumět. Každý den zjistím něco nového, to je úžasné.
* LN Jste proti detektivním seriálům typu Kriminálka Miami, tvrdíte, že tam jsou šílené nesmysly. Ale filmaři přece museli mít nějakého odborného poradce, ne?
Myslím si, že ano. Ale asi to nebyl člověk úplně na úrovni, protože tam někdy jsou hrozné pitomosti. Na místě činu kýchají, nepoužívají rukavice, roušky... A příklady táhnou, bohužel i ty špatné.
* LN Kdyby něco podobného natáčeli v České republice, šel byste jim dělat poradce?
Ano, samozřejmě. Já jsem dokonce navrhoval, že bychom natočili něco jako Okna genetiky dokořán. Ono totiž lze mnoho úkonů ukazovat rukama, Myslím si, že by to lidi hrozně moc zajímalo. Stálo by určitě za to, udělat třeba další díl do seriálu Dobrodružství kriminalistiky.
***
DANIEL VANĚK VE ZKRATCE
Curriculum vitae
RNDr. Daniel Vaněk, PhD.
VZDĚLÁNÍ
* Přírodovědecká fakulta
Univerzity Karlovy v roce 1989.
* Titul RNDr. v roce 1990
* Titul PhD. v roce 2002
(Forenzní genetika)
KARIÉRA
* 1989-1991: Mikrobiologický
ústav České akademie věd -
studijní pobyt
* 1992-2002: Kriminalistický
ústav Praha, Policie ČR
* 2002-2004: International
Commision on Missing Persons,
Bosna a Hercegovina, ředitel
DNA laboratoře Banja Luka,
vedoucí výzkumu a vývoje
nových metod
* 2005-nyní: ředitel Forenzní
DNA servis, s. r. o.
* 2007-nyní: znalec v oboru
zdravotnictví, odvětví genetika
Pracovní den
Vstávám okolo sedmé ráno
a pouštím si ČT 24. Dám si kávu
s mlékem a zhřeším cigaretou.
Projedu si e-maily a pak si
napustím vanu. V ní studuji
články, které jsem si stáhl večer
před tím. To je každodenní rituál.
Poté jedu do laboratoře
zpracovávat vzorky nebo do
kanceláře, kde se zabývám
různými případy. Odpoledne se
věnuji vědeckým úkolům, které
mám rozpracované, ať je to
Archeosteon a konkrétně
projekt v Podlažicích, kde vznikla
CODEX GIGAS (Ďáblova bible), či
práce na dalších výzkumných
grantech, které jsem získal od
ministerstva průmyslu
a obchodu. Pozdě do noci pak
dělám takovou tu rešeršní
a spisovací vědeckou práci.
Něco navíc...
Kolik hodin denně pracujete?
Až k těm osmnácti.
Na co si uděláte během práce
čas?
Před pár měsíci na posilovnu, ale
poslední dobou už ani na ni.
Snažím se vyjet na kolo.
Co rád popíjíte s přáteli?
Mám rád pivo a jsem poměrně
vybíravý - musí být hořké
a chuťově výrazné.
Co jste naposledy četl?
Neustále se vracím k Druhé
světové válce od Winstona
Churchilla.
Kdybyste měl možnost
dozvědět jakoukoliv věc, jaká
by to byla?
Pravděpodobně rozluštění záhad
spojených s Přemyslovci. K tomu
jsem teď upnutý.
Vaše oblíbená pohádka?
Tom a Jerry.
O autorovi| Petr Švihel, redaktor LN
